Chtěl bych tímto poděkovat městu Žlutice a starostovi Mgr.Bc. Václavu Slavíkovi za vstřícné jednání a pomoc při bádání po fotbalové historii ve Žluticích. Byla mi poskytnuta publikace „Na 50 let ve fotbale Žlutice vzpomíná Fr. Vojáček“. Podrobně popsaná poválečná historie fotbalu a opravdu poutavé čtení. Vřele doporučuji si publikaci přečíst. Jednu ze vzpomínek pamětníka a autora Františka Vojáčka Vám teď z uvedené publikace přiblížím:

„Rok 1960 byl bohatý na sportovní události. Oddíl kopané uspořádal dne 20.3. v kulturním domě přednášku zasloužilého mistra sportu Františka Pláničky a hlavně pak 9.5. utkání s jedenáctkou internacionálů ČSR. Budou Vás jistě zajímat tehdejší sestavy:

Hosté: Plánička, Senecký, Kocourek, Průcha, Bouček, Jezbera, veselý, Toman, Bican, Kopecký, Puč. Střídali Sedílek, Černý, Marek, Keiser.

Domácí: Bartyzal, Hampl, Pácal, Karban, Růžek, Karban, Krejza, Široký, Mašek, Vaněk, Krejza

Na utkání se sešlo 1.380 diváků, to Žlutice nezažily a asi už nezažijí. Na vstupném, které činilo 5 Kčs se vybralo 7.550 Kčs. Částka na tehdejší dobu nevídaná. Celý výlet nás stál 4.000 Kčs. Od té doby se tradují naše styky, jmenovitě s Fr. Pláničkou. S tehdejším předsedou MěstNV Šírem jsme byli pozváni na návštěvu v jeho bytě na Pankráci, kde nám ukázal svoje medaile, poháry a diplomy. Zvláště ta stříbrná z mistrovství světa v r. 1934 v Itálii, ta se cení. Franta Plánička byl báječný společník a léta jsme si k Vánocům psali. Co myslíte, že za to měl? Od místních myslivců dostal bažanta a košíček vajec pro paní Pláničkovou. Po zápase bylo v hospodě u Karla Šrámka veselo. Nikdy nezapomenu, jak při nástupu do autobusu Pepi Bican brečel, když mu Tonda Topol zahrál na trubku KAMARÁDE, KAMARÁDE ( a on to panečku uměl). Jsou zkrátka události v životě, na které zapomenout nelze.