Bez fotbalistů se hrát fotbal nedá. Přitom když se řekne vesnický fotbal, tak to mělo a má své osobité kouzlo. Vždyť takové derby mezi vesnicemi, o tom se v hospodách vyprávělo ještě několik týdnů.  Spousta z nás, a i fanoušci Verušiček, si přeci pamatujeme například na zápasy s týmy Valeč, Albeřice, Chýše, Bražec, Novosedly, Čichalov, Hlinky, Otročín, nebo Kalich Žlutice, kdy většina těchto klubů už bohužel neexistuje.  Zapálení funkcionáři, staří fotbalový klubový veteráni a patrioti, to oni dělali ten fotbal a správnou atmosféru v klubu. Fotbalových vesnic ubývá, a nejsou to jednotlivosti, ale stovky klubů. Hřiště zaroste, kabiny se rozpadnou a kovové branky nakonec někdo uřízne a ukradne. Někdy ten klubový konec na vesnicích není ani tak o penězích, ale o nezájmu těch mladých ten fotbal vůbec hrát. Ti staří už na fotbal nemají věk, neslouží jim zdraví a nemá je kdo nahradit. Začátkem července jsem byl osobně pozván do Verušiček na 48. ročník Memoriálu J. Váchy a A. Gepprta. Nejednalo se jen o připomenutí a poděkování bývalým hráčům a funkcionářům týmů Ajax Čichalov, Slovan  Albeřice, TJ Valeč a FK Verušičky, ale bylo to i konečné rozloučení se soutěžním fotbalem ve Verušičkách. Tady, kde se o areál starali, udržovali ho v co nejlepším stavu, vylepšovali ho. Přesto je to další vesnice, kde soutěžní fotbal umřel a v dresu FK Verušičky tak nemá kdo kopat. Už se tam možná nikdy nebude oslavovat vstřelená branka, místo oslav tam na hřišti bude pouze a jen ticho……