Na počátku první republiky se dost často diskutovalo o ceně vstupenky na fotbalové utkání. Ne každý si ji mohl dovolit. No a tak začaly vznikat příběhy vstupenek. Diváci se začali dělit na ty, kteří mohou být na stadionu, a na ty, kteří musí stát za ohradou. Tím, že se pomalu rozšiřoval objem volného času pracujících, se postupně začala měnit i sociální struktura návštěvníků fotbalových utkání. Příběh ceny dražší vstupenky v hlavní dřevěné tribuně se určoval tím, že byla na sezení a na fanoušky nepršelo.  Přesto se ještě cena odlišovala v souvislosti, o jaké místo se v hledišti jednalo. Stejně tak určovala svůj příběh ta levnější tím, že byla na stání, a to třeba i v zabahněném terénu. Spousta klubů svým věrným fanouškům prodávala i vstupenku různě zvýhodněnou, které se v té době říkalo „sníženka“. Další skupiny zvýhodněných diváků byly děti a mládež, vojáci, studenti, nebo nezaměstnaní. Za první republiky pochopitelně existoval i černý trh se vstupenkami a spekulanti tak každé jednotlivé vstupence přisoudili další z nesčetných příběhů. Padělatelé také nezaháleli a v této době vymysleli pro vstupenku další příběh, protože se již dala zakoupit padělaná, opatřená všemi ověřovacími znaky včetně perforace. Existoval i příběh vstupenky, která byla dražší o 20 haléřů, což zavedla Slavia Praha po zřícení tribuny v prosinci 1934, nebo ve stejné době příběh vstupenky Sparty Praha a dalších klubů, kde se u každé vybírala ještě malá přirážka na nezaměstnané. Příběhů vstupenek je velké množství, ale ve výsledku to končilo tím, že se za vstupenku na fotbalový zápas platilo penězi.

Nejdecká vstupenka na fotbalové utkání ze dne 13. července 1952 měla ale zcela odlišný, a té době poplatný příběh

„V neděli 13. července se bude konat mistrovský zápas krajského přeboru v kopané v Nejdku v 17.30 hodin, a to Sokol NČV Nejdek proti Sokolu SKP Mariánské Lázně. Vstupné na tento zápas bude kov, který se odevzdá u pokladny, kde bude odvážen a návštěvníku napsáno, kolik odevzdal. Sběrné suroviny se vše převezmou a odmění tři nejlepší sběrače věcnými cenami hned v přestávce na hřišti. Sokol NČV Nejdek vyzývá svoji sportovní veřejnost, aby každý přinesl co možno nejvíce pro naše hutě, pro zvýšení životní úrovně pracujících, pro naše krásné stavby socialismu. Tím dokážeme, že mír, který je pro nás sportovce nejdůležitější, vybojujeme a pod vedením Sovětského svazu a generalissima Stalina v naší zemi socialismus co možno v nejkratší době vybudujeme. Vyzýváme k soutěži všechny naše oddíly Karlovarského kraje o nejlepší sběr v kraji.“