Zapomenutý fotbal v Karlovarském kraji

Virtuální historická kronika a archiv klubů Karlovarského kraje

Komise pro historii a statistiku Karlovarského krajského fotbalového svazu

 

Stará éra nasáklých kožených fotbalových míčů je pryč

     Moderní fotbal se neustále vyvíjí a tím samozřejmě zvyšuje své nároky na podobu a kvalitu fotbalového míče. Výrobci je neustále vylepšují, a každý z nich rozhoduje o tom, jaké budou mít tvary a rozvržení jednotlivých panelů na míči. Každý z nich by chtěl, aby právě jeho míč se stal světovým standardem a nejlepším na trhu. Zastavme se tedy a krátce zavzpomínejme.

      Možná slovo „žengle“ někdo z Vás již slyšel, pro někoho to může být zcela neznámý pojem. Tento výraz znamená šněrovací jehlice. Tato jehlice sloužila k tomu, aby po nafouknutí gumové duše, bylo možné tenkým koženým řemínkem pevně utáhnout otvor v plášti míče, kterým se dovnitř duše vkládala. Dějiny míče jako takového jsou pochopitelně daleko starší, protože již v dávných dobách se jako míč například používal nafouknutý zvířecí měchýř, nebo žaludek. Pokud se budeme zaobírat míčem fotbalovým, tak k němu se váže vynález amerického vynálezce a chemika Charlese Goodyera, který v roce 1839 objevil způsob, jak vulkanizovat kaučuk. Netrvalo to dlouho, a vyrobil první gumový míč. No, a protože to fungovalo, nechal si v červnu roku 1844 svůj nápad patentovat.

     V říjnu 1863, kdy v Anglii vznikl v restauraci Freemasons Tavern vůbec první oficiální národní fotbalový svaz na světě pod názvem The Football Association – fotbalová asociace, bylo na místě rozhodnuto, že obvod fotbalového míče bude mít 69 až 71 centimetrů. Gumová duše byla obšita odolnou kůží, která časté kopání do míče vydrží. Takový míč byl již na začátku dvacátého století pro fotbal ucházející, i přesto, že se jednalo o míč bez ventilu, a nebylo tak vůbec možné do míče napumpovat vzduch. To znamená, že každý takto použitý míč byl při zápase jinak natlakován. Pokud se to s tlakem přehnalo, po nasáknutí kůže vodou se stával míč těžkým a někdy i šišatým. Hlavička u takto letícího míče byla často bolestivá. Pokud byl takový míč sešitý „ženglí“, a utažený koženým páskem, stačilo nasáklý míč odhlavičkovat a fotbalista si odnášel na čele viditelnou stopu. Kvalita míče a jeho herní opotřebení záviselo na tloušťce kůže, ze které byl vyroben. Míč byl sešit z 18 dílů seskládaných do šesti panelů po třech pruzích, vše pospojované švy.

     Na mistrovství světa v roce 1930 se například používali dva šněrovací míče, a to T model a Tiento. T model byl pojmenován po kožených panelech na obvodu míče poskládaných ve tvaru T. V roce 1950 byl na mistrovství světa použit míč, který byl již opatřen ventilem, a tak bylo možné nafouknout všechny stejným tlakem. Tento míč byl ručně sešitý ze 12 dílů. V roce 1970 byl na mistrovství světa v Mexiku společností Adidas vyroben míč  Telstar, který byl černobílý a skládal se jako vůbec první z 12 černých pětiúhelníků a 20 bílých šestiúhelníků. Díky tomuto provedení viděli diváci u televizních přijímačů míč zcela zřetelně. V roce 1982 byl na mistrovství světa ve Španělsku použit míč, který neměl švy sešité, ale průmyslově svařené. Jednalo se také o poslední kožený míč, se kterým se na mistrovství světa hrálo. Další mistrovství se již hrálo s plně syntetickým ručně šitým míčem, což výrazně zrychlilo jeho pohyb.  Na mistrovství světa v roce 1994 v USA byla při výrobě míče použita polyethylenová pěna, díky čemuž byl míč výrazně měkčí. V roce 2006 se na mistrovství světa v Německu hrálo s míčem s názvem Teamgeist, který nebyl šitý, ale lepený a skládal se z pouhých 14 dílů. Každý zápas na mistrovství měl svůj přidělený míč, na němž bylo vytištěno jméno stadionu, datum zápasu a samozřejmě soupeři. V roce 2010 na mistrovství světa v Jihoafrické republice byl použit míč s názvem Jabulani, který se skládal dokonce jen z osmi svařovaných částí, a tím došlo k vyšší rychlosti míče, z výrazně menším třením, a kvůli správnému vyvážení se skrýval na druhé straně míče druhý ventilek. V roce 2014 se hrálo mistrovství světa v Brazílii, kde je fotbal náboženstvím. Míč nesl název Brazuca, a byl vyroben dokonce jen ze šesti polyuretanových dílů, které byly tepelně svařeny. Tím se zlepšila jeho stabilita letu ve vzduchu a jeho aerodynamika. Míč na mistrovství světa 2018 v Rusku měl v sobě zabudovaný čip, který sloužil ke komunikaci s chytrými telefony a tak se mohli fanoušci na hřišti jeho prostřednictvím účastnit různých soutěží. Míč byl tepelně lepený a bezešvý.

     Příběh fotbalového míče pokračuje stále dál a věřte, že až tady každý z nás nebude, tak fotbalový míč ano.

   

Diskuze k článku

Přátelé
COBA ENVI pourazu.cz Odznaky - pins

Počet návštěv: 37411
Tento měsíc: 291 | Tento týden: 42 | Tento den: 5

© 2017 Jaroslav Hladík - Všechna práva vyhrazena zapomenutyfotbal@email.cz

Vytvořeno službou Sklub.cz

Vítám Vás
Navštívit Fanshop Náš fanshop
x