Fotbalový klub FK Marienbad (Mariánské Lázně) byl založen na jaře roku 1919. Své první vlastní fotbalové hřiště vybudoval na rovné louce mezi Úšovickým potokem a pod svahem s domkem ARCO. Klub od svého začátku měl velmi dobrou podporu nejen od městského vedení, ale i od vedení kláštera v Teplé. Stranou nezůstávali ani místní hoteliéři a obchodníci, kteří klub podporovali také významně. Protože se klubu opravdu dařilo, založil také své rezervní mužstvo, dorostenecké mužstvo a sekci lehké atletiky. Své první oficiální fotbalové utkání sehrál FK Marienbad s klubem Sportverein Eger (Sportovní spolek Cheb).

     Nedlouho poté bylo budováno další velké fotbalové hřiště, a to již za spoluúčasti města. Hřiště vyrostlo v roce 1921 jižněji pod kavárnou Viktoria. Iniciátorem stavby byl Ing. Franz, který na to použil finanční prostředky z městské radnice, ale i peníze, které dali dohromady synové zdejších hoteliérů a obchodníků. Na hřišti se prakticky dalo již hrát, ale až v roce 1922 došlo k slavnostnímu vysvěcení, a tím byl zahájen velkolepý program tzv. „Sportovního týdne“. Na tento turnaj přijely slavné fotbalové kluby Ball Spiel Club Leipzig, TSV München 1860, nebo rakouský SK Admira Wien. Každý den se konalo nějaké fotbalové utkání, nebo lehkoatletický meeting. V té době hrál klub již Mistrovství I. třídy v Župě západ, kde se potkával s kluby jako DFK Sparta Karlsbad, DSK Falkenau, DFC Tachau, DSV Asch, DSV Eger, SK Fischern, DSV Kaaden a DFC Graslitz.

     Žádný fotbalový klub nemůže prosperovat a posouvat se kupředu bez místních patriotů a nadšenců. Jeden takový se našel v osobě prvního předsedy klubu pana Hugo Püschla. V té době za klub hráli fotbalisté Franz Springer, Franz Schneider, Dr. Eduard Nadler, Busch, Schödlbauer, März, Pichl, Schreier, Utschig, Petzold, Wagner, Lenk, bratři Homolkové, Gluth, Hauber, Lössl, Peleter, Schäffer a další.

     Vedení klubu chtělo, aby tým hrál atraktivní fotbal, ale s výsledky nepanovala úplná spokojenost. Hledali tedy posily ve Vídni a přivedli míčového virtuose Hölla, technicky nadaného Radbauera, nebo vysokého obránce Maiera. V týmu hrál i pohostinský z Teplic Lenk, a také bratři Homolkové, kteří pocházeli z Plzně. Jeden z nich pro svoji mrštnost zaskakoval také v brance za místního brankáře Springera. Druhý bratr byla natolik šikovný v atletických disciplínách, že nakonec slavil v tomto sportu větší úspěchy, než ve fotbale. V brance se vystřídalo nakonec více brankářů, kdy někteří více, někteří méně uchránili svoji branku před soupeřovými útočníky. Za zmínku tedy stojí brankáři Gluth, Josef Pelleter, Ernst Lössl, nebo Josef Schaffer.

     Prakticky celý kádr byl složen ze synů místních hoteliérů a majitelů lázeňských domů. Jenže velkorysá finanční podpora klubu hoteliéry a obchodníky začala pomalu upadat, a klub již nebyl tak královsky dotován. No a bez štědrého přílivu peněz začal fotbal v místním klubu M.F.K. upadat. Začali odcházet nejlepší fotbalisté, kteří neměli vazby na město, později začali odcházet i ti místní. Vedení klubu se pokoušelo doplňovat jejich první tým o mladé hráče, ale to se nakonec ukázalo jako nedostatečné nejen pro jejich kvality, ale i pro jejich nezájem. Začal upadat i zájem fanoušků a tak na zápasy jich chodilo čím dál méně.

     Ve městě byl v té době založen další fotbalový klub DSV Marienbad, který začal využívat hřiště FK Marienbad. Založen byl Theodorem Schmidtem a bratry Lechovy. Ve své době se tento klub stal velmi zdatným protivníkem FKM, a tato městská rivalita přinesla do řad fanoušků zpátky zájem o fotbal a hlediště stadionu se opět zaplnilo. V roce 1934 tak došlo ke stavební rekonstrukci stadionu a tím ke zlepšení zázemí pro fanoušky. V roce 1940 vznikl ve městě fotbalový klub NSTG Marienbad, který pod sebe sloučil všechny fotbalové kluby ve městě