O historii úplných začátků fotbalových rozhodčích jsem na stránkách již psal, ale přesto je důležité pro pochopení úplného vývoje ještě pár řádků napsat. Po roce 1900 se začali jednotlivé kluby, hrající jak v rámci Svazu německých sportovních klubů pro Čechy, tak i kluby působící pod Rakouským fotbalovým svazem zasazovat o to, aby rozhodčí byli nejen organizovaní, ale také průběžně vzděláváni v pravidlech fotbalu. V roce 1909 vznikl v Praze v rámci Německé rozhodcovské jednoty Svaz fotbalových soudců. Rok na to vznikl podobný orgán na Moravě a ve Slezsku ve městě Bielitz (dříve Bílsko, nyní Bialsko-Biala). Tak se začalo před první světovou válkou postupně rozvíjet rozhodcovské společenství, které již bylo řádně a pravidelně profesně školeno. Mezi nejlepší zástupce rozhodčích patřil také Richard Schmoll z Karlsbadu (Karlovy Vary), který se stal velmi brzy pojmem nejen na domácích hřištích, ale byl do zápasů nasazován jako hlavní rozhodčí i v sousedních zemích.

Průkazka opravňující ke vstupu na všechna hřiště pro Richarda Schmolla

 

 

Členská legitimace rozhodčího Richarda Schmolla

 

 

Průkazka zkušebního komisaře DschVg Richarda Schmolla

 

 

     Koncem roku 1913 byl na žádost většiny německých klubů působících v Čechách přeložen Svaz německých rozhodčích do Teplic, kde se vedení ujal v té době již kvalitní rozhodčí Fritz Pieschel. Bohužel další rozvoj a snahy o spojení obou rozhodcovských svazů nejdříve zbrzdila, později úplně zastavila 1. světová válka.

     Po skončení této světové války se opět pomalu začalo rozbíhat nejen klubové fotbalové dění, ale i činnost svazu německých rozhodčích. První poválečná valná hromada se konala dne 3. srpna 1919 v Teplicích, a zde bylo jednohlasně rozhodnuto o založení „Verband der deutscher Schiedsrichter in der ČSR“. Vzhledem k tomu, že nastal velký boom v počtu vznikajících fotbalových klubů, vyvstal okamžitý požadavek na odpovídající množství rozhodčích, kteří by ten raketově vzrůstající počet zápasů odřídili. Svaz tedy rozdělil soudce na čtyři skupiny, a to Nordost - Severovýchod (53 rozhodčích), Nordwest - Severozápad (50 rozhodčích), West - Západ (30 rozhodčích) a Prag - Praha (32 rozhodčích).

     První valná hromada nově vzniklého „Verbandu“ (sdružení), která se konala dne 29. února 1920 v Teplicích, zvolila do čela svazu Dr. Waltera Näbea z Brüxu (Most). Ostatní funkcionáři byli zvoleni dle jejich předchozí kvalitní práce, a tak se mezi ně dostal také Arthur Brünell z Karlsbadu (Karlovy Vary). Zde se také svaz rozhodl, že žádný ze svazových rozhodčích nesmí a nebude pískat zápasy klubu, jehož je členem. Právě tato obdobná skutečnost byla v minulosti příčinou velkého množství nevraživosti nejen na hřišti, ale mnohokrát to poznamenalo jinak dobré vztahy mezi kluby. Další valná hromada téhož roku přinesla nejen změnu názvu rozhodcovského svazu, ale byla vydána nová herní pravidla, a co bylo podstatné, bylo rozhodnuto, že do 24 hodin po zápase musí být zápis o utkání zaslán na příslušné župní svazy.

     Dne 28. května roku 1922 nakonec došlo ke vzájemné dohodě a byl ustanovena vrcholová soudcovská organizace v ČSAF „Svaz soudců footballových v ČSR“, který sdružoval velmi silnou českou sekci, DSchVg sekci a židovskou rozhodcovskou jednotu. Do vrcholového předsednictva byl opět zvolen již osvědčený německý funkcionář Arthur Brünell z Karlsbadu (Karlovy Vary).

         V průběhu první poloviny třicátých let minulého století bylo již založeno tolik fotbalových klubů, že bylo nutné rozdělení fotbalových soutěží do několika výkonnostních tříd. S tím samozřejmě přišlo i zvýšené množství fotbalových zápasů. Nábor nových rozhodčích měl úspěch a po složení odborných rozhodcovských zkoušek se tato členská základna významně rozšířila ze 165 rozhodčích z roku 1920 na 452 rozhodčích v roce 1933.

     Z této členské základny, která byla neustále proškolována,  a kdy se všichni potkávali na různých odborných kurzech, vzešla celá řada vynikajících rozhodčí. Jedním z nich byl i Bruno Pfützner z Karlsbadu, který se narodil v roce 1883 v Karlsbadu (Karlovy Vary), a byl československý rozhodčí německé národnosti. Byl členem Německého svazu rozhodčích v ČSR. V československé lize působil v letech 1924 až 1938 a odřídil celkově 38 ligových utkání. Jako mezinárodní rozhodčí v letech 1935 až 1937 řídil celkově 17 mezistátních utkání. Ve Středoevropském poháru řídil 9 utkání. V roce 1935 například řídil několik velmi prestižních zápasů Mitropa Cupu, jako například v Miláně utkání Ambrosiana Milano – Austria Wien, které skončilo výsledkem 2:5. V Budapešti řídil utkání Ferencvarosi TC Budapest – AS Roma 8:0, nebo utkání opět v Budapešti Ferencvarosi TC Budapest – Austria Wien 4:2. O čtyři dny později odřídil i tento odvetný zápas, který se hrál ve Vídni. Díky svým odborným kvalitám byl vybrán jako hlavní rozhodčí i ve Středoevropském poháru, a jako příklad uvedu zápasy Austria Vídeň – Grasshopers Zürich 3:1 ve Vídni, Ferencvarosi TC Budapest – AC Torino 5:0 v Budapešti, nebo Venus Bucuresti – Ujpesti TE Budapest 4:6 v Bukurešti.

 

 

Funkcionáři svazu Bruno Pfützner a Richard Schmoll

 

 

Výborný mezinárodní a ligový rozhodčí Bruno Pfützner

 

 

Kapitán Sarosi z týmu Ferencvarosi TC Budapest - rozhodčí Bruno Pfützner - kapitán Nausch z týmu Austria Wien. Utkání se hrálo ve Vídni - Mitropa Cup

 

 

Kapitán Sarosi z týmu Ferencvarosi TC Budapest - rozhodčí Bruno Pfützner - kapitán Bernardini z týmu AS Roma. Utkání se hrálo v Budapešti - Mitropa Cup