„Jak jinak, závodně jsem hrál kopanou od svých 9 až 10 let v Plzni, i za slavnou SK i s Hájkem. V roce 1951 jsem hrál za TJ Osvobození a vyhráli jsme přebor kraje. Jeden z posledních zápasů jsem sehrál v roce 1955 za krajskou jedenáctku v Jihlavě, ale to už …..“

     Ale to už měl kurs rozhodčího a 21. března 1954 poprvé vstoupil na fotbalovou plochu jako kvalifikovaný rozhodčí, jako muž v černém, v zápase Jiskry Nejdek proti Spartaku Chodov, který skončil 1:4.

„Těžší byl začátek, neznali mě, učil jsem se, jezdil, věnoval tomu všechen svůj volný čas, až jsem byl zařazen jako rozhodčí 1. ligy. Prvoligový debut jsem absolvoval 15. května 1960 v zápase Dukla Pardubice proti RH Bratislava (dnes Inter), který skončil 2:5. Čtyřikrát jsem byl i jako pomezní rozhodčí na letenských derby Sparty se Slavií. Rozhodoval jsem i Duklu se Spartou, neméně vzácné utkání pražské kopané.“

Léta běží, čas letí a letí.

„Celkem jsem odřídil 1840 fotbalových zápasů, od 1. třídy v okrese, po 1. ligu a mezinárodní utkání. Jen za sezónu jsem vedl jako rozhodčí 234 zápasů. Kolik je toho stráveného času, hodina před utkáním, hodina po utkání, a k tomu ještě cesta. Na rozdíl od karlovarských kolegů jsem docela rád rozhodoval zápasy TJ Slavia Karlovy Vary. Rád jsem řídil i zápasy žáků a dorostu. Stejně jako i v nižších soutěžích. Třeba takové hezké utkání jako bylo Vojkovice se Stružnou.“

Stalo se, nestalo

„Při dojezdu ZM v roce 1960 jsem řídil zápas domácí TJ Slavie proti Portvalle. Za faul jsem Jirku Feureisla nevyloučil, ale na zákrok instruktora jsem se rozloučil s první ligou.“

Stalo se, nestalo

„V zápase 2. ligy VŽKG s TJ Gottwaldovem jsem až v poločase zjistil, které mužstvo je které, v tomto případě mě nikdo nemohl podezřívat z náklonnosti tomu či onomu. Funkce rozhodčího je velmi náročná, vyžádá si hodně obětavosti, odpovědnosti, teoretické i fyzické přípravy. Za zápas také naběhám až pět kilometrů. Ale po každém utkání se už těším na druhé. Nepamatuji si, kdy jsem naposledy vyloučil hráče. Mnohdy záleží na těch prvních 15 až 20 minutách. Než fotbalisté poznají …, nejsou to ovečky, rozhodčí vlk?“

Tolik tedy ze vzpomínání karlovarského rozhodčího Josefa Kumpy z roku 1973, kterému v té době do rozhodování 2000 zápasů chyběla už jen necelá sezóna.