Slavná éra

     Po „velikém únorovém puči“ se část obyvatel vrhla na aktivní politiku „vlády lidu“ – ti, kteří z ní byli vyakčněni pro svůj „buržoasní“ původ nebo názory, případně se jenom jednoduše báli, se vrhli na něco „neškodného“, třeba na fotbal. Ani ten však nebyl ušetřen revolučního řádění všemocné strany, jak vidno na zrušení živnostnického (a tedy automaticky reakčního) Slavoje. Přesto, nebo právě proto, se stává fotbalový klub centrem činnosti bývalých i dožívajících drobných podnikatelů, převážně z D. Pochlovic. Ti se scházeli v hospodě pana Volfa, jehož synové Jarda a Emil fotbal hráli (Olda byl jmenovec) - proto byl velikým fandou a tajným sponzorem. Z těchto lidí, pro něž byl fotbal vším, se rekrutovali věrní (a někdy až fanatičtí) fanoušci a na tu dobu i soutěž nevídané návštěvy. A bylo skutečně nač se dívat.

     Po několikaletém účinkování v krajské I. A třídě Sokol Libava Kynšperk tuto soutěž v r. 1951 vyhrává a zúčastňuje se kvalifikace o postup do krajského přeboru. Soupeřem jim kromě V. Hleďsebe, Aše a Kraslic byla také vynikající RH Cheb. Kynšperk všechny překvapil skvělými výkony a v posledním zápase si to rozdal s Kraslicemi o postup. Přestože v soupeřově týmu nastoupili i dva bývalí hráči slavné Viktorie Žižkov (např. Zmatlík), po hattricku torpédoborce Tampíra naši zvítězili 3:1 a spolu s RH Cheb postoupili do krajského přeboru! Kraslický gólman tento fakt neunesl a byl vyloučen, což samozřejmě na našem postupu nezanechalo ani náznak pachuti.

     Krajský přebor (též nazývaný krajským mistrovstvím) totiž v té době nebyl ledasjaká soutěž – byla to v republice druhá nejvyšší soutěž a její vítězové bojovali v kvalifikacích o postup do 1. ligy. Tak například SONP Kladno a K. Trnava v této kvalifikaci v r. 1951 uspěli a v následujícím ročníku 1. ligy obsadili 4., resp.5. místo. Měl tedy Kynšperk v krajském přeboru za soupeře ambiciózní celky zvučných jmen.

Fotografie z roku 1950 Sokol Libava Kynšperk

Stojící zleva: Vláďa Stoklasa, T. Škarecký, E. Volf, Zika, L. Kremza, Jarda Volf, J. Pejsar, O. Volf, L. Modrok, funkcionář Sládek

Klečící zleva: J. Polívka, Capicar, F. Štěpánský

     V r. 1952 (hrálo se systémem jaro- podzim) se Kynšperk držel poměrně dobře, se střídavými úspěchy. Je pravda, že utrpěli několik debaklů (např. s FK Teplice 1:7, či s RH Cheb 0:7) – ale několik zápasů vyhráli a dosáhli i bez nadsázky fantastických výsledků, z nichž bezesporu nejlepším byl zápas v K. Varech. Místní Slavia měla již několik let vynikající mužstvo, které mělo ligové ambice a v dalších 10 letech patřilo k nejlepším týmům v Čechách. V kádru Slavie K. Vary hráli takoví skvělí borci, jako např. Honomichl, ale hlavně Jiří Feureisl – budoucí reprezentant Československa, účastník MS 1958 ve Švédsku a střelec 7 reprezentačních gólů! Když nastoupili naši plejeři na hřiště, byli počastováni diváky posměšným označením „selské hroudy“ – na konci zápasu byl stav 2:3 pro Kynšperk a diváci své hvězdy vypískali! Branky kynšperských v tomto památném zápase stříleli Emil Volf 2x a Franta „Či“ Štěpánský 1x. Plně si tento úspěch uvědomíme až následně – Slavia K. Vary nakonec krajské mistrovství vyhrála a v kvalifikaci o 1. ligu skončila druhá za slavnou Slávií Praha. Byl to asi největší a dodnes nepřekonaný úspěch v jednom utkání kynšperského fotbalu v historii!

Fotografie z podzimu 1952

Stojící zleva: K. Čížek, J. Volf, E. Endyš, E. Volf, O. Volf, Vl. Stoklasa, Eda "Žabka" Kirchhof

Klečící zleva: Štěpánský, J. Polívka, J. Konečný, H. Miller

Zdroj: 100 let v Kynšperku nad Ohří