První český bál se konal v lednu 1946 v místní tělocvičně. Účast byla značná a finanční efekt rovněž. Ve značné míře došlo i k doplnění družstva kopané mladými hráči, převážně loketskými. Bylo zřejmé, že dosavadní hřiště pro kopanou nevyhovuje. Míče létaly do řeky a někteří hráči je úmyslně zakopávali, jen aby hru lovením míče přerušily. Tímto problémem se zabýval sám národní výbor, jehož předseda Jan Hauer a později Jan Hráský. Bylo rozhodnuto vybudovat hřiště nové a dosavadní ponechat pro hokej.

     V roce 1949 se počíná budovat nové hřiště pro kopanou na Sportovní ulici. Budování však sebou přináší práce na úpravě plochy a menší úpravu okolního terénu. Kabiny nejsou, není prostředků na stavbu. V roce 1950 dochází k přejmenování oddílu na Jiskru Loket a do určité míry se stává závod Epiag mecenášem kopané. Rovněž v té době dochází k přípravám na utvoření organizace Lokomotiva Loket, kde jsou vesměs sdruženi zaměstnanci ČSD.

     V roce 1951 pomalu nastává éra Jáchymovských dolů. Veškerá činnost i ve sportu je podřizována zájmům a potřebám této organizace. Dochází ke sjednocení celé činnosti a vzniká Baník Loket se sedmi oddíly: kopaná, hokej, box, šachy, motorismus, turistika a cvičení na nářadí. Kopaná v té době se hraje v I. třídě.

     Tak jak ochabovala sportovní činnost, tak ochabovala činnost dolová a naopak. Zánikem dolové činnosti v roce 1958 až 1960 zanikla činnost jednotlivých oddílů. Baník existoval, ale činnost nebyla. Zanikla také kopaná. Až do roku 1964 vznikaly jednotlivé pokusy o obnovení činnosti, ale marně. Až v roce 1964 v jarních a letních měsících dochází k obnovení činnosti oddílu kopané a tím také k obnovení činnosti Baníku.

     V létě je utvořen oddíl kopané, jehož předsedou se stal Vladimír Staněk, jednatelem Miloslav Hořejší a členy Bohumil Strouhal, Jan Sipl, Miloslav Veverka, Stanislav Šťastný a Jiří Poupě. Z dalších členů je poté Štefan Vnučko, František Glassl, Milan Masopust, bratři Štefkové, Laco Zmuda, František Hamouz, Jan Hála a mnoho dalších. Vzniklo družstvo dospělých, které v podzimním kole počalo hrát okresní soutěž.

     Souběžně vzniklo družstvo dorostu a družstvo žáků, jejichž trenérem se stal Tománek. Ze známých hráčů se v družstvu kopané střídaly významné osobnost, jako například brankář Štefan Radič, Franta Glassl, Milan Masopust a jeho bratr Luboš, Franta Brabec, Štefan Vnučko, Tonda Gäsnitzer, Viktor Štefka s bratrem Mirkem a Jiří Poupě. Trenér Jan Sipl, přezdívaný „gumička“, nebo prostě „guma“.

     Tak jak pomalu byl oživován fotbal, došlo k oživení celé činnosti Baníku. Do výboru přišli funkcionáři kopané a Baník byl přejmenován na TJ Loket. Do funkce předsedy TJ Loket byl zvolen Stanislav Šťastný, který mimo tohoto zastával i funkci vedoucího družstva kopané.

     Výbor TJ sestával z následujících členů, a to předseda Stanislav Šťastný, jednatel František Janáš, pokladník Miloslav Hořejší a člen Arnošt Tušek.