Včerejší pozvání na Pilu, kde jsem se setkal s kladenským fotbalovým patriotem panem Jiřím Horákem, bylo více jak přínosné. Ještě jsem nestačil ani dosednout a dostal jsem čaj a výborný domácí štrůdl, který mi donesla paní Zuzana Mäsárová. Jak jsem brzy zjistil, oba jsou také nejen velcí patrioti pilského fotbalu, ale prakticky celé obce Pila. Ty dvě hodiny, co jsme si povídali o fotbale, uběhly jako voda. Opravdu dvě hodiny fotbalových příběhů a veselých historek. Na závěr jsme se domluvili na možné spoluúčasti na výstavě „Zapomenutý fotbal na Karlovarsku 1909 – 1970“, která bude prezentována v expozici Muzea Karlovy Vary od října 2024 do ledna 2025, a to ve formě vystavení historických pilských klubových artefaktů. No ale teď už je čas si připomenout historii fotbalu na Pile, a tak pojďme na to.

Fotografie z července 1972, kdy Jiří Horák ještě jako dorostenec, stojící jako sedmý zleva v horní řadě, hájil barvy fotbalového klubu Baník Švermov

     Obec Pila leží na okraji CHKO Slavkovský les, zhruba 11 kilometrů od Karlových varů. Počtem stálých obyvatel, který o něco málo přesahuje cifru 400, patří spíše k těm menším, svou polohou v nadmořské výšce kolem 550 metrů k těm výše položeným. V minulosti vesnice proslula těžbou voskového uhlí a továrnou na zpracování, dnes velkou část obyvatel zaměstnávají buď lesy, nebo blízké lázně.

     Chceme-li sledovat vývoj organizovaného sportu v Pile, musíme se vrátit do bezprostředně poválečného období. Jako většina obcí v českém pohraničí, byla i Pila po válce místem, kde došlo takřka k úplnému odsunu původního německého obyvatelstva (podle údajů z kroniky se zde jednalo o 160 rodin). Na jeho místo pak postupně přicházeli noví čeští osídlenci. Život na vsi se tak konstituoval pouze zvolna a je jisté, že v prvních letech byly v popředí zájmy spíše hospodářské, politické a správní. I přesto se už v roce 1946 objevuje na scéně organizace ze sportovní náplní – TJ Sokol. Vedle jiných tělovýchovných aktivit je už v této době činné i fotbalové mužstvo. Svědčí o tom kusé informace týkající se předsedy Harazima a několik dochovaných fotografií. V této době se hrálo na hřišti „u Verzichů“.

     Po zásadních politických změnách v roku 1948 a tedy i díky sílícímu ideologickému tlaku však TJ Sokol, jehož název evokuje i atmosféru první republiky a její principy, mizí. Nemizí však organizovaný sport, v letech 1952 a 1953 jej můžeme sledovat pod novou „firmou“ Důl Pila. Ani zde ovšem příliš informací zachováno nebylo. Mužstvo odehrálo pod tímto jménem dvě sezóny ve třetí třídě, v prvním roce obsadilo druhé místo, v dalším to bylo místo páté.

     Do dalších sezón pak už tělovýchova v Pile vstupuje pod názvem novým a dosud platným. V roce 1954 je tu Baník Pila a právě tato tělovýchovná jednotka napíše zatím nejslavnější a nejbohatší kapitolu v historii místní kopané. Je jisté, že během uplynulých padesáti let přitom nezůstala činnost organizace omezená pouze na fotbal. Postupně se stala díky zájmu a nasazení členů také iniciátorem a pořadatelem řady kulturních a společenských akcí pro všechny věkové skupiny Pily. A tak si dnes, kdy členská základna Baníku přesáhla magickou stovku, většinu akcí spjatých s nejrůznějšími příležitostmi ani nelze představit bez aktivní účasti zmiňovaných. Je potom také nutné dodat, ale i v další práci pro obec Baník nezahálí. Vzniká tak oboustranně prospěšný vztah, protože v dnešní době by samozřejmě ani oddíl nemohl prosperovat bez pomoci státu, jehož je obec prostředníkem.

     Nyní se však už zaměřme na činnost klubu ve světě fotbalovém. Tak jak sama hra přináší krásné okamžiky, nenadálé zvraty, jako se někdy na všechno lepí smůla a někdy nepomůže náhoda a štěstí, zajímavá a barvitá je i sama historie tohoto podnikání v oddíle, jehož hráčským kádrem prošlo cca 200 hráčů a desítky obětavých funkcionářů, a kterému v uplynulých desetiletích drželo palce nespočet fotbalových fanoušků.

Baník Pila v 50. – 60. letech

     Než přikročíme ke zmapování konkrétních fotbalových počinů, uveďme, že v těchto letech čekaly oddíl některé důležité změny. Ty se týkaly především hřiště, které se nejprve v roce 1956 „přestěhovalo“ na místo „u šachty“, aby posléze o čtyři roky později, v roce 1960, našla pilská kopaná definitivní působiště takřka ve středu obce.

     Z měny se dotkly též předsednického postu v tělovýchovné jednotě. V roce 1957 se předsedou stává Jaroslav Šimůnek, kterého v roce 1964 vystřídá Alois Klement.

     V prvních dvou desetiletích své existence se Baník (jeho A – mužstvo) pohyboval nejprve ve III. třídě, později s úspěchem v okresním přeboru. I z těchto let jsou informace o jednotlivých ročnících soutěží více než vzácné. Na pevnější půdu se lze dostat až v letech šedesátých, kdy nejprve v sezóně 1962/63 Baník obsadil 3. místo ve III. třídě se ziskem 23 bodů z 16 zápasů (10-3-3) a celkovým skórem 48-16.

     O dva roky později (1964/65) pak mužstvo po vítězství ve III. třídě poprvé postoupilo do okresního přeboru, kde o rok později uhrálo 6. místo. Za tímto úspěchem stál v této době trenér Ladislav Šeda. Své pozice v okrese si potom družstvo uhájilo až do sedmdesátých let. To, že už v této době nebyla výjimkou účast ženy na fotbalových hřištích, dokládá zmínka o mistrovském utkání Pily s Otročínem. Domácí Pila dne 26. 4. 1964 zvítězila 3:0 za řízení rozhodčí Gregorové z Karlových Varů.

Zdroj: Almanach TJ Baník Pila 1954 - 2004