Vraťme se ve vzpomínkách k 1. A třídě skupiny A v soutěžním ročníku 1983 -1984, kde startovalo osm celků našeho okresu. Je tedy zcela jasné, že to byl ročník, kdy jedno okresní derby střídalo druhé. Konečnou tabulku zcela suveréně ovládla TJ Lokomotiva Karlovy Vary, která o svém postupu rozhodla prakticky již několik kol před koncem a zvítězila celkově o 6 bodů. Pro dokreslení si můžeme ukázat následující tabulky, a prakticky jen karlovarské celky, protože ty v té době zcela ovládly celou první polovinu.

     Zajímavé je, a lze to i z tabulek vyčíst, že zcela suverénní vítěz Lokomotiva na jaře hrála v útlumu, naproti tomu fotbalisté ze Staré Role, kteří na podzim byli na padáka, na jaře to rozjeli a zcela jasně jarní část vyhráli. Co se ale musí nechat, Lokomotiva si jaro pohlídala a vedla tabulku stále s náskokem okolo 6 bodů. Její vítězství bylo zcela zasloužené a velmi zkušený kádr si vše pohlídal.

Na fotografii je celek Lokomotivy po jarním mistrovském utkání ve Dvorech. Mužstvo bylo pro boje v krajském přeboru doplněno o Ladislava Hampla (Škoda Ostrov, dříve Slavia Karlovy Vary), Josefa Gubiše (STS Toužim), Karla Talaše (TJ Dvory, předtím Slavia Karlovy Vary) a vlastního odchovance Ivana Rybára.

     Dvorští fotbalisté nesplnili očekávání svých fanoušků, protože před zahájením sezóny se o nich mluvilo jako o jasném favoritu na postup. Sice se pohybovali stále v popředí tabulky, ale bylo to vždy o parník za prvním. Stejně jako Lokomotiva měli nevýrazné jaro a z jedenácti zápasů získali pouze 11 bodů.

      Oproti dvorským byla jarní část zcela v režii svěřenců trenéra TJ Stará Role Josefa Kopečného. Zcela suverénní jaro zvládli na jedničku, kdy v těchto jedenácti utkáních získali 19 bodů. Na konci soutěže starorolské fotbalisty určitě mrzel zcela nepovedený podzim, kde získali pouze 7 bodů.

     Olympia Hroznětín jediná startovala v předchozím ročníku v 1. A třídě a jak brzy zjistila, ani nově utvořená 1. Třída nebyla žádná procházka. Svými vyrovnanými výkony na jaře i na podzim ale byla pro každého nepříjemným soupeřem.

     Od Nové Role se čekalo daleko více a počítalo se s tím, že bude favoritům znepříjemňovat život. To se ale nestalo, kdy je v jarní části trápila koncovka a vstřelili pouze 8 branek, stejně jako Lokomotiva.

     Dalovice i přes některé herní výkyvy si nakonec odehráli svoje.

     V Nejdku žádná spokojenost určitě nevládla. Vlna vzhledem k tomu, že jarní výsledky byly tristní, fotbalisté balancovali velmi blízko nad propastí sestupu. I když sezónu ze své historie již nikdy nevymažou, z hlav se jim to určitě podaří.

     ČSAD Doubí od samého začátku soutěže dělali vše proto, aby se tam dlouho neohřáli. Po podzimu pouhé dva body a starostí plné hlavy. Beznadějné postavení se snažili zlepšit v jarní části, o něco málo si polepšili v bodovém hodnocení, ale v konečném účtování to stačilo opět pouze na poslední místo a sešup do okresního přeboru.

Vizitka vítězné Lokomotivy Karlovy Vary

     Po vítězství v 1. třídě se mezi fotbalovou veřejností a fanoušky hodně diskutovalo o možných ambicích Lokotky v krajském přeboru. Trenér Petr Jankovský tehdy řekl:  „Jsme nováček soutěže, jediným naším cílem ve vyšší soutěži bude se zde udržet“.

     Když se podíváme na několik sezón zpět, tak v té 1980/1981 sestoupila Lokomotiva z 1. B třídy do okresního přeboru. Prakticky od té chvíle začala velmi úspěšná tříletá jízdy fotbalistů z Růžového vrchu. Sice se ten první rok nepodařilo z okresu hned postoupit, bylo to však až po památném souboji s týmem TJ Dvory, které postoupily jen lepším rozdílem branek. Lokotka měla na druhém místě bilanci 26 - 22 – 3 – 1 se skórem 105:15 a 47 bodů. Hned rok poté Lokotka okresní přebor vyhrála s bilancí 26 – 20 – 3 – 3 se skórem 81:19 a získala 43 bodů. Po postupu do 1. třídy parádní jízda Lokotky, opět první místo a postup do krajského přeboru. Za zmínku určitě stojí, že za ty poslední tři roky sehrála Lokomotiva 74 mistrovských utkání, z toho jich 55 vyhrála, v 7 případech remizovala a jen v 7 zápasech prohrála. Skóre 216:54 mluví za vše!!!!

     No a teď kdo se tehdy o postup do krajského přeboru zasloužil? V kádru mužstva byli brankáři Hanuš a Teliev, obránci Krýsl, Ploc, Bartoš, Pešl, Mika, Vaněk, záložnící Jiří Diviš, Cirkl, Sochor, Kutílek, Hofman, útočníci Husák, Polach, Bohuslav a Papánek. Trenérem byl bývalý slávista, trenér II. třídy Petr Jankovský, vedoucím družstva a předsedou oddílu byl dlouholetý hráč, později i trenér Lokomotivy, Milda Málek. Nejvíce branek v té postupové sezóně vstřelil Husák 6, Jiří Diviš a Papánek 5, Bohuslav a Sochor po 4.