Co se v té době hrála nejvyšší soutěž fotbalistek, existovala prakticky jen pražská Sparta a Slavia. Pravidelně se tyto fotbalistky střídaly v přebírání titulů mistryň a nikdo se mezi ně nedostal. To se ale změnilo v první polovině sezóny 1986 – 1987, když se mezi tyto vršovické pražské oddíly vklínila děvčata z karlovarské Rudé hvězdy. Vedoucí družstva Sparty Praha Josef Duchek se k tomu vyjádřil „Sparta doplatila na kolísavou formu“ , a vyseknul děvčatům z Tuhnic pochvalu „ Mezi příjemná překvapení soutěže patří skvělá forma Karlovaraček. Upoutaly také moderním fotbalovým projevem a na jaře patří mezi největší soupeřky“.

     No netrvalo to dlouho a reprezentační lvíček zaklepal i na karlovarskou šatnu. Vynikající výkony děvčat z Tuhnic samozřejmě neušly pečlivé pozornosti reprezentačního trenéra Pavla Gencera, a tak byly do Karlových Varů doručeny pozvánky na soustředění týmu ČSSR ve Vlašimi na dny 27. - 30. 11 1986 pro Janu Dlouhou, Evu Rechovou, Janu Farmačkovou, Hanu Vrbovou a Janu Kostílkovou. Nominace v pravý čas, vždyť v roce se československý tým měl poprvé zúčastnit kvalifikačních bojů na ME.

     Fotbalistky RH Karlovy Vary v té době vedl pro pamětníky dobře známý bývalý fotbalista ze „zlatých“ časů karlovarské Slavie Petr Pastor. Ve Slavii začal jako žáček a přes dorostence se dostal až do A týmu, kde až do roku 1964 oblékal druholigový sešívaný dres. Mezi tím si odskočil na vojnu, kterou prožil v letech 1955 – 1957 fotbalové v Táboře a Písku. Zahrál si i ve Staré Roli a sedm let vedl také žáky v Drahovicích. V týmu RH Karlovy Vary působil od února 1986.

     Úspěšná sezóna v roce 1986 přinášela radost všem, kteří se kolem ženského tuhnického fotbalu pohybovali. Již v přípravě například děvčata remizovala s Feminou Budapešť, vyhrála turnaj v hlavním městě Maďarska a v Hradci Králové. V mistrovských utkáních s první Slavií prohrála 4:1 a poté 1:1 remizovala, s úřadujícím mistrem Spartou Praha prohrála 2:3 a vyhrála 3:1. No a třeba šestibrankové kanonádu spustily proti Ruzyni a Třebotovu.

   Velký problém RH Karlovy Vary řešili funkcionáři v čele s trenérem na postu brankářky. Výborná Ivana Malá v létě 1986 odešla na mateřskou dovolenou a mezi čtyři tyče se musela postavit hráčka z pole. Přímo se tedy nabízí, jaká nastala situace. Pro zajímavost, i když se opravdu snažila, obdržela celkově 13 branek ze 14 střel pod břevno. Situace se naštěstí podařilo změnit až po příchodu brankářky Dlouhé z Plzně. Jednalo se o výbornou brankářku, o čemž svědčí její nominace do reprezentace.

     Hvězda myslela také hlavně na mládež, a tak se každé pondělí scházelo 15 děvčat ve věku od 13 do 16 let na pravidelných trénincích. Takto vytvořená „Juniorka“ se potom zúčastnila i dvou turnajů v malé kopané v Praze.

     Byla to zkrátka super parta děvčat, kterým ani nevadilo, že si samy doma praly dresy, čistily kopačky, svlékaly se v šatně, kde nefungovalo topení, připlácely si na cestovné a na obědy dostávaly pouze 10 Kč. U žen z RH Karlovy to bylo běžné. Přitom dojížděly z Kynšperka, Mariánských Lázní, Ostrova, Nové Role, nebo Klášterce. Například hráčka Rechová odjela s dětmi na školu v přírodě do Jihlavy, přesto přijela na domácí mistrovské utkání, aby se po odehraném zápase vydala zpět do Jihlavy, a samozřejmě „za své“.  Trenér Pastor k tomu tehdy řekl „Znám poměry v mužském fotbale a před děvčaty smekám. Doufám, že se problémy s topením vyřeší, abychom mohli trénovat i v zimě, že se vyřeší otázka tréninků v tělocvičně. Děvčata tvoří opravdový a skromný kolektiv, což u mnoha jiných sportovních odvětví nebývá příliš častým jevem.“

      No a jaké byly plány na jaro 1987? Od poloviny prosince tréninky, účast na halovém turnaji v Hradci, kde se děvčata pokusí obhájit své minulé prvenství. Doručena byla i pozvánka na turnaje do Karl-Marx-Stadtu, Lugana a Budapešti, kde se bude také prvenství obhajovat. To hlavní, co měly ale fotbalisty RH Karlovy Vary v hlavách, byly mistrovské zápasy. Všechna děvčata věřila, že pokud by se jim podařilo trošku zlepšit podmínky, určitě by začaly ohrožovat i vedoucí Slavii Praha a zaútočily by na titul. V těch letech se to nikomu jinému, než Spartě Praha a Slavii Praha, nepovedlo …….