Dovolte mi prosím další malou vzpomínku na jednu z největších ikon fotbalového klubu FC Slavie Karlovy Vary. Otevřel jsem opět kouzelný kufr pana Antonína Honomichla a dýchla na mě jeho bohatá trenérská historie. On byl totiž nejen vynikající fotbalový trenér, ale také obávaný střelec po celou svoji hráčskou kariéru, kterou začal v roce 1935 v klubu SK Plasy, kde prošel od žáků až do A mužstva, kde dal celkem 21 branek. Zde skončil v roce 1946 a přešel do SK Plzeň, kde hrál za dorost a A mužstvo do roku 1949 a vsítil celkově 56 branek. V roce 1949 až 1951 odešel na vojnu a zahrál si 1. ligu za tým ATK Praha a zde dal celkem 9 branek. Po vojně se odstěhoval do Karlových Varů a začal hrát za Slavii Karlovy Vary (název týmu se několikrát měnil) a zde zůstal klubu věrný až do roku 1964 a konto soupeřů zatížil celkem 216 brankami.  Branek vsítil o 26 více, jenže se ztratily podklady, a tak ve své skromnosti si je pan Honomichl nezapočítal do jeho bohaté 31 leté fotbalové kariéry střelce.

     Vraťme se ale teď na úvod, a to k jeho trenérské činnosti. Trenérský kurz, který se konal od 8.6. 1964 do 4.7. 1964 v Klánovicích úspěšně zakončil a stal se trenérem II. třídy.

     Od roku 1964 začal trénovat Slavii Karlovy Vary a to až do konce soutěžní sezóny 1972, kdy odcházel po postupu z divize do III. ligy. Odešel do Horního Slavkova, kde v letech 1972 až 1975 vytáhl klub z I. A třídy do Krajského přeboru. V roce 1976 odešel do Škody Ostrov, kde v letech 1976 až 1979 opět vytáhl klub z I. A třídy do krajského přeboru. Mohl bych takto pokračovat, protože potom trénoval opět Slavii Karlovy Vary, poté VTJ Karlovy Vary, opět Spartak Horní Slavkov, zpět Slavia Karlovy Vary, poté TJ Nová Role, Stará Role, SK Buldoci a nakonec skončil se svoji trenérskou činností v klubu Olympie Hroznětín. Celkem v 11 případech se svým týmem postoupil do vyšší soutěže, v 8 případech svůj tým zachránil v soutěži, a v dalších týmech, a to i opakovaně, tyto konsolidoval a zkvalitňoval. Jeho bohatá trenérská štace trvala obdivuhodných 44 let. Neustále se vzdělával a absolvoval všechna doškolování, kde si vedl pokaždé na výbornou.

     V kouzelném kufříku jsem našel úplné skvosty a jeho celé trenérské studium, kdy se poctivě učil psychologii, metodiku technicko – taktické přípravy, pedagogiku, plánování, teorii technické přípravy, metodiku tělesné přípravy, sportovní přípravu mládeže, anatomii a filosofii.

     Vedl si velmi podrobné zápisky, a tak jsem se například dočetl, že v mistrovské soutěži 2006 – 2007 v klubu Olympie Hroznětín, který právě trénoval, odehráli 13 dobrých utkání, 4 průměrné a 9 špatných. Dle jeho hodnocení podali rozhodčí v 18 utkáních dobrý výkon, ve dvou případech průměrný a v 6 případech byl jejich výkon špatný. Věděl přesně, že na podzim 2006 měl tým 52 brankových příležitostí a na jaře 2007 jich bylo celkem 48. Dokonce si zaznamenal, že za celou sezónu kopali 29 trestných kopů. Ke všemu přistupoval velmi odborně, precizně a se zápalem pro klub, který právě trénoval.

    Ve svém písemném zhodnocení této sezóny doslova uvedl: „Trenér má za povinnost poukázat na klady a nedostatky, které proběhly v jarní sezóně mistrovské soutěže, včetně dalších úkolů. Na základě těchto sestavuji celoroční plán přípravy na další rok, a to proto, že vím, co znamená cílevědomá práce trenéra a to spokojenost a radost z vykonané práce.“

     Nezapomněl dle jeho názoru pojmenovat také možné příčiny některých neúspěchů ve hře. Zmínil špatnou docházku na tréninky v závěru soutěže, malá důraznost před brankou, střelecká potence, podceňování soupeře, hrubé chyby v obraně, změny v sestavě a nemoc hráčů.

     Hodnotil jednotlivě také každé odehrané utkání, které vedl jako hlavní trenér. Pro příklad uvádím několik zápasů Olympie Hroznětín, které hodnotil jednou, nebo několika větami.

 První utkání v Březové 3:2 (3:0) – „Na základě selhání obran, i když II. poločas jsme vyhráli 2:0 a mohli jsme dát další branky…“

Čtvrté utkání v Lokti 1:0 – „Mužstvo prohrálo naprosto zbytečně, a za výkon v prvním poločase zaslouženě …“

Osmé utkání v Horním Slavkově 3:4 (0:2) – „Branky dal Picko, Dobeš, Sypke a Klemera zaslouženě, hráli jsme bez opor s mladými hráči – Patrik, Sypko a další …“

Dvanácté utkání doma proti M. Lázním 0:1 – „Prohra 1:0 a v 9. minutě hrubá chyba obránců znamenala prohru a lepší umístnění v tabulce – škoda…“

     No a tak zase někdy příště se vzpomínkou na pana Antonína Honomichla, a na jeho neskutečně bohatý a úspěšný fotbalový život.