Úspěch chebské posádky v kopané

     V neděli 28. října 1945 v rámci národních oslav sehrálo mužstvo místní posádky zápas v kopané s místním ČSK Cheb na jeho hřišti, a zvítězilo po skvělé hře celého mužstva 4:2 (3:0). Mužstvo vojáků nastoupilo v sestavě Maiser, Váňa, Bělohlávek, Straka, Rotenborn, Irbek, Vurm, Sýkora, Šach, Englmaer a Žežulka. Branky vstřelili Englmaer, Sýkora, Rotenborn a vlastní. Počátek hry patřil vojákům, kteří dvakrát ohrozili nebezpečně svatyni domácích. Domácí se pozvolna rozehrávali, zápas vyrovnávali a místy získávali převahu. Ke konci I. poločasu vojsko opět ovládlo pole a pohotový útok třemi brankami zajistil v prvním poločase vítězství svému mužstvu. Počátek II. poločasu patřil domácím a ke konci zápasu to bylo opět vojsko, které přišlo ke slovu a vstřelením 4 branky si vítězství zajistilo. Výsledek byl velkým úspěchem místní posádky, která hrála svůj první zápas.

     Fotbalový klub ČSK Cheb neměl po válce o hráče nouzi. Horší to ale bylo často se spolehlivými  funkcionáři, což v té době v pohraničí nebylo nic neobvyklého. Byl to průvodní jev, neboť nikomu nezbývalo moc volného času na dobrovolnou práci ve sportovních klubech. Velké návštěvy na domácích zápasech ČSK Cheb umožnily výstavbu nového hřiště a nezbytné finanční investice. Klub se zařídil na svém, ale v roce 1947 se ještě ani neohřál, a již dostal výpověď, neboť přes hrací plochu byla vyprojektována silnice. Novým střediskem se tak měl stát stadion v krásném Poohří, který měl být vybudován za spoluúčasti města. V té době bylo tedy rozhodnuto, že na jaře 1948 bude převezeno veškeré zařízení klubu spolu s ohrazením na toto nové hřiště. V té době bylo již počítáno se všemi sportovními odbory, protože se předpokládalo, že v klubu v pozdější době hlouběji zakotví. Proto fotbalový klub nezahálel a v roce 1947 si zval na svá přátelská utkání význačné kluby. Nejcennější bylo určitě vítězství nad FC Sochaux v poměru 3:2. Klub si ještě zahrál například s mužstvem Čechie Karlín, Viktorie Žižkov, SK České Budějovice, SK Plzeň, nebo SK Slaný. Nezahálel ani záložní tým a žáci, kteří dělali funkcionářům také velkou radost.