V roce 1965 po skončení veleúspěšné soutěžní sezóny v dorostenecké krajské soutěži zhodnotil trenér ing. Přikryl vítězné tažení týmu Slavie Karlovy Vary a postup do celostátní ligy dorostu

Zimní příprava

Nehledali jsme žádné posily. Trénovat se začalo hned od počátku ledna v tělocvičně i venku. Opakovaly se staré těžkosti – tělocvična nebyla včas a řádně zajištěna a nebylo k dispozici hřiště. Pro A mužstvo se aspoň vyjednávaly zápasy, my jsme se zúčastnili Turnaje o pohár Chodova, který ale zůstal nedohrán a byl nevydařený.

Přes zimní přípravu jsme pokračovali v soutěži o Vzorného dorostence 2. kolem, ve kterém bylo toto pořadí:

1. Diviš Pavel
2.  Kantner Stanislav
3. Diviš Petr
4. Husák Miroslav
5. Boris Sochor

Na zakončení zimní přípravy byla hráčská schůze, na které byly předány odměny dorostencům, kteří se v soutěži umístili na prvních třech místech, a byla zhodnocena příprava.

Jarní sezóna

Do jarní sezóny jsme vstupovali s tímto stavem v tabulce:

1. Slavie Karlovy Vary  13 zápasů, z nich 21 bodů
2. Lokomotiva Cheb     13 zápasů, z nich 19 bodů
3. Spartak Blovice        13 zápasů, z nich 18 bodů

Další oddíly byly již hodně zpět. Bylo nám jasné, že z těchto třech dorosteneckých celků vyjde vítěz, přeborník kraje a postupující do ligy dorostu.

     Lokomotiva Cheb odpadla velmi brzo a zůstala daleko zpět. Ale Spartak Blovice měl velmi dobrý začátek, a když jsme ztratili 3 body nerozhodnými výsledky s TJ Dvory 0:0, Spartak Plzeň B 1:1 a ČSAD Plzeň 1:1, dostal se Spartak Blovice nakonec na naši úroveň a vedli jsme již jen skórem.

     Po zápase se Spartakem Plzeň B jsem si kluky zavolal do zasedačky a hned na místě jsme si celou situaci hezky vyříkali. Chlapci poukázali na některé nedostatky v kolektivu, měli k sobě vzájemně kritické připomínky a vše se hned vysvětlilo. A pak nastal výkonnostní zlom. O všem rozhodnuto zdaleka nebylo.

     Až nakonec v posledních třech kolech padnulo rozhodnutí. Blovice prohrály v Sokolově 6:0!!!!! A tím zůstaly zpět o dva body. My jsme doma v nervózním zápase porazili Lokomotivu Cheb 2:0 a venku RPZ Plzeň rovněž 2:0 (ach ten rozhodčí). Ale i Blovice doma zvítězily. Jenže v náš prospěch jasně hovořilo skóre. Jeli jsme do Blovic, kde jsme mohli vysoko prohrát, a přesto bychom byli první. Však také kdekdo počítal skóre, naše a blovických.

     Nu, poslední zápas v Blovicích se hrál za krásného počasí na celkem dobrém hřišti. A zase nám pískal rozhodčí Špelina, který už v zápase s RPZ Plzeň se projevil špatně a v Blovicích to bylo ještě horší. Asi 400 diváků bylo zde skutečně rekordní návštěvou. Blovičtí dorostenci hrají samostatné zápasy, protože návštěvnost diváků na jejich zápasy je mnohem vyšší než na domácí A mužstvo. Již první poločas proti větru jsme získali mírnou převahu a vedli 1:0. Domácí sice vyrovnali na 1:1, ale pak jsme ve 2. poločase předváděli střelecký i fotbalový koncert a vedli jsme 6:1. Teprve v závěru domácí snížili na 6:2 a tím zápas skončil. Chlapci zde jasně potvrdili, že se stávají krajskými přeborníky oprávněně.

     Bylo to až neuvěřitelné, před rokem narychlo sehnaný kolektiv ze všech možných povah, různé výkonnosti, a přesto za rok se stali tito dorostenci přeborníky kraje. Snad jsem zde trochu pomohl i sám, chlapci mne po zápase s Chebem odnesli ze hřiště …….