Fotbalisté TJ Nová Role dosáhli v roce 1995 historického úspěchu postupem do oblastního přeboru

     Fotbalisté TJ Nová Role dosáhli v roce 1995 historického úspěchu postupem do oblastního přeboru, pod kterým byl jako trenér podepsán Antonín Honomichl. V ročníku 1994/1995 se v I. A třídě umístnili na druhém místě za postupujícím týmem FC Vejprnice. Přesto, že novorolští fotbalisté odvedli nejlepší výkon minulých let, druhé místo jim postup do oblastního přeboru nezaručoval. Nakonec se ale jejich přání stalo otcem myšlenky. Při neúčasti Slavie v divizi a oblastním přeboru, absenci B mužstva chebského Unionu a po dalších organizačních změnách se to povedlo a z druhého místa fotbalisté z Nové Role nakonec do oblastního přeboru postoupili.

Po velmi úspěšném prvním podzimu v oblastním přeboru Antonín Honomichl odešel, aby se před koncem nepovedeného jarního ročníku vrátil a oblastní přebor pro Novou Roli zachránil.

     Jak sám po svém prvním návratu řekl, nelíbilo se mu, když se veškerý neúspěch házel na trenéra. Vinu za špatnou jarní část soutěže kladl hlavně sobě, protože po úspěšném podzimu odešel. Vinu dle jeho názoru měli také hráči, protože ti na hřišti hrají, a vinu měli také funkcionáři, kteří nepracovali tak jak měli a když se ta fotbalová loď potápěla, nechali v tom předsedu klubu samotného.  

     A protože ani druhý rok v oblastním přeboru nevypadal pro novorolské fotbalisty nijak dobře, a po podzimu byli dokonce na posledním 16. místě s bilancí 3-3-9, skórem 19:29, a se třemi body ztráty na předposlední Sokolov a Stod, muselo dojít k tradičnímu řešení. Dosavadní trenér Jiří Michálek byl v prosinci na vlastní žádost výborem oddílu uvolněn z funkce a vedením družstva pro jarní část sezóny byli pověřeni Zdeněk Veleta, Jiří Vican a Oldřich Macháček jako trenér brankářů. Na jejich práci začal dohlížet jako manažer Antonín Honomichl, který se tak na hřiště u Novorolského rybníka vrátil podruhé. Stal se manažerem, který kontroloval plnění úkolů trenéry, prováděl s nimi zimní přípravu a podílel se i na té jarní. Velmi pečlivě kontroloval hráčskou docházku a snažil se vhodně doplňovat kádr A týmu. Dokonce nařídil, že v té době nebudou žádné odchody hráčů.

     Antonín Honomichl se vrátil do Nové Role hlavně proto, že nemohl přenést přes srdce, že je tam vytvořen krásný areál se škvárovým hřištěm, dvě travnatá hřiště, hala a kurty, a to vše by si zasloužilo lepší fotbalové výsledky. Dokonce v té době odmítnul nejednu zajímavou trenérskou nabídku, například i ze Dvorů. Stranou šli i osobní záležitosti, a když mu jeho manželka řekla: „Doufám, že jim pomůžeš“, tak bylo rozhodnuto. Jeho návrat byl pro něho samotného výzvou a hlavně snahou o zlepšení práce klubu.

     Kromě toho všeho došlo na jedné z Valných hromad ke změnám, a tak zavzpomínejme na ty, kteří se rozhodli věnovat svůj volný čas milovanému klubu. Jako nový předseda byl zvolen J. Hájek a jako místopředseda I. Ulč se zaměřením na činnost klubovny oddílu. O. Macháček se stal jednatelem, Antonín Honomichl manažerem, F. Petr členem výboru pro činnost A mužstva, D. Hájek s R. Chlupem dostali na starost propagaci a brigády, T. Hájek propagaci a práci s mládeží, J. Vican samostatně brigády, J. Kesl se stal pokladníkem, P. Švachlula výběrčím oddílu a J. Baloun spolu s R. Dzurkem se stali hlavními pořadateli.

     Antoním Honomichl byl pyšný na svůj novorolský tým a velmi jej těšilo, že byla Nová Role už dobře známá i na Plzeňsku. Na jednom srazu internacionálů v Plzni za ním přišel Jirka Rubáš a řekl mu, že je viděl hrát v Rokycanech a že „válí“. Druzí zase věděli, kolik mají v Nové Roli hřišť a jak výborné mají zázemí.

     Když se ho ptali na divizi, tak řekl: „Dnes mohu říci, že Vican, Krupička, Kolesnáč, Choc, Zrůbek, Chlup, Škarda, Mudra, Veleta a Maxa na divizi mají! Po doplnění kádru čtyřmi hráči, bez marodky a s opravdovým sponzorem bych se této soutěže nebál“.

     Antonín Honomichl je nesmazatelnou osobností karlovarského fotbalového regionu a veřejnosti je velmi dobře známou ikonou. Bývalý fotbalista SK Plzeň, ATK Praha a Slavie Karlovy Vary, pověstný svoji fintou „veksl“, jak byl nazýván pro svoji zcela nenapodobitelnou útočnou fintou. Byl to jeden z nejpopulárnějších hráčů slavné slávistické druholigové éry v Rybářích. O Antonínu Honomichlovi již není potřeba více psát, protože jeho malé, velmi zajímavé střípky a příběhy z jeho života si můžete na těchto stránkách přečíst.