V roce 1956 se nespokojený oddíl Jiskra Plesná oprávněně ohrazoval proti nečinnosti okresní sekce kopané v Chebu

     V roce 1956 to neměl fotbalový klub Jiskra Plesná vůbec jednoduché. V té době se jednalo o malou jednotu v chebském okrese, která sdružovala mimo fotbalistů také oddíl hokejistů a oddíl základní tělesné výchovy. Členové jednoty zde byli velmi činorodí a vybudovali zde svépomocí lyžařský můstek, ohrazení fotbalového hřiště a pro hokejisty hřiště hokejové. Tato jednota patřila v okrese, co se týkalo akcí mládeže, branných závodů a dalších masových akcí mezi ty vůbec nejlepší. Po skončení jarní části soutěže se prakticky jen o kousek neprobojovali do II. třídy, a tak si mezi sebou dali závazek, že se o postup pokusí hned následující sezónu. Dobře věděli, že se jim vrátí hráči z vojenské služby a tým tak výrazně posílí.

     Jenže komplikace na sebe nenechali dlouho čekat. Již na jaře začali zástupci TJ Plesná upozorňovat okresní fotbalovou sekci, že přihlášené jednoty v soutěži vůbec nezaručují regulérnost soutěže okresního přeboru, a navrhovali spojení III. třídy Chebska s II. třídou sousedního okresu. Funkcionáři okresní sekce kopané však na tyto podněty nereagovali a přebor byl rozlosován. A tak nastalo to, čeho se v Plesné tak obávali. Oddíly se nedostavovaly k utkání, a co bylo ještě horší, když se utkání nakonec hrálo, nedostavovali se na některá ani rozhodčí. Utkání tak řídili amatéři z řad diváků, a podle toho také dění na hřištích vypadalo.

     To už byl problém i pro nic neřešící funkcionáře z okresní fotbalové sekce, a aby se zachránilo, co se dalo, po skončení jarního kola byly přibrány do přeboru další dva oddíly. Jednalo se o Spartak Cheb C a Duklu Cheb B. Situace se ale prakticky nezměnila a kontumačních výsledků kvapem přibývalo. Pro ilustraci tohoto fotbalového zmaru například Jiskra Plesná odehrála v podzimní části pouze dva mistráky, a to ještě na venkovních hřištích. Pro diváky to musel být neskutečný očistec, když se přišli podívat na své domácí borce, a nic neviděli, protože se soupeř zkrátka nedostavil. Herní převaha oddílů RH Cheb C a Jiskra Plesná byla tak značná, že pokud se zápas odehrál, výsledky zápasů byly i 21:1, 10:0, nebo 7:0.

     Kdyby v té době okresní sekce kopané pracovala tak, jak měla, a někdo si dal práci s nějakým vyhodnocením, tak by velmi lehce zjistili, že v jarní části soutěže se odehrálo 15 zápasů, 9 jich bylo opravdu sehráno a 6 skončilo kontumačně. Na podzim se odehrálo 28 zápasů, z toho 9 se jich sehrálo, ale šokujících 19 zápasů pro nedostavení se soupeře skončilo kontumačně.

       Nejen klubu Jiskra Plesná tak vznikaly finanční ztráty za zápasy, které se nesehrály. Bylo v tom například lajnování hřiště, cestovné, nebo vylepování plakátů. Finanční ztrátu měla Jiskra Plesná v té době 730 Kč. Pochopitelně zájem fanoušků o zápasy poklesl na minimum a začalo se dokonce mluvit o tom, že bude soutěž zrušena a některé oddíly zaniknou.

     Je tedy otázkou, zda bylo v těchto letech okresní předsednictvo tak neschopné? Další otázka je, proč Krajská sekce rázně nezakročila a nezjednala pořádek.

     Možnost se nabízela, a to přeřadit například Jiskru Plesnou od jara 1958 do II. třídy, odkud byly vyřazeny oddíly Dukla Mariánské Lázně, Dukla Dalovice a Spartak Bohatice.

      Jiskra Plesná se v těchto letech opravdu zajímala o tento neutěšený stav, protože chtěli hrát aktivně fotbal, a ne si zahrát jen 4 mistrovské zápasy do roka.

Jak funkcionáři sami uvedli:“Přestože stojíme na samém konci republiky, snažíme se všem občanům život zpříjemňovat, ale tyto klacky pod nohama nestačíme už odhazovat!“

Zdroj:  fotografie z webových stránek města Plesná - historie fotbalu v Plesné

Plesná 1947 - první fotografie fotbalové jedenáctky po roce 1945, ještě na starém lesním hřišti ve V. Luhu