V roce 1938 oslavoval fotbalový klub DFC Graslitz 30. let od svého vzniku

     Německý fotbalový klub DFC Graslitz oslavoval v červenci v roce 1938 kulaté 30. výročí od svého založení, a v té době byl jedním z nejstarších z regionu. Od svého postupu do první divize v roce 1919 po vítězství 2:1 nad karlovarským klubem SK Fischern, se trvale držel mezi nejlepšími regionálními kluby. Fotbalový A tým DFC Graslitz vyhrál do roku 1938 Župu Západ - Westgau nejméně šestkrát, a v tomto jubilejním roce byl klub opět korunován šampionem. V rámci oslav výročí se 2. července v hotelu Kohlert konal slavnostní banket. Na programu byl bohatý program, na kterém promluvil zemský poslanec SdP a starosta Kraslic Franc Stowasser, známý průkopník německého fotbalového hnutí v západních Čechách.

Pojďme si teď představit, jak vypadal samotný náročný program fotbalových oslav se spoustou zápasů:

- První kolo zápasů o „Výroční pohár“ se konalo 3. července. Kromě DFC Graslitz (Kraslice) se zúčastnili také Eger Sports Brothers (Cheb), DSV Asch (Aš) a Sparta Karlsbad (Karlovy Vary).

- Dne 10. července vítězové hráli o stříbrný „Výroční pohár“.

- První mládežnický tým DFC Graslitz 10. července hrál o „Výroční pohár“ proti juniorskému týmu Eger Sports Brothers, a další zápas mládežnický tým odehrál proti rezervnímu týmu Sparty Karlsbad.

- Druhý mládežnický týmDFC Graslitz odehrál 10. července zápas o „Výroční pohár“ proti mládežnickému týmu SV Bleistadt (Oloví), a druhé utkání sehrál dne 24. července proti mládežnickému týmu DSK Zwodau (Svatava).

- Rezervní tým DFC Graslitz sehrál 17. července zápas o „Výroční pohár“ proti rezervnímu týmu Sparty Karlsbad.

- Další mladí hráči DFC Graslitz se 17. července utkali o „Výroční pohár“ s mládežnickými hráči DSV Asch, a 24. července si odskočili na svůj další zápas proti prvnímu mládežnickému týmu Sportbrüder Eger.

- Dne 24. července odehráli junioři DFC Graslitz fotbalové utkání proti juniorskému týmu DSK Neusattl (Nové Sedlo).

     Vzhledem k tomuto bohatému a zajímavému fotbalovému programu, žádal veřejně klub DFC Graslitz o aktivní účast fanoušku a občanů z celého okolí Kraslic.

     U příležitosti tohoto svého 30. výročí vydal klub DFC Graslitz obsáhlou a krásnou pamětní publikaci, která kromě různých fotografií, obsahovala i snímky významných mužů a regionálních fotbalových týmů. Zaznamenali v ní celý třicetiletý vývoj tohoto opravdu v té době velmi úspěšného klubu.   Závěrečná kapitola se v článku zabývala historií klubu, vývojem německého fotbalu ve třicátých letech minulého století, a nesla název „Náš německý úkol“. Není mi známo, že by se tato publikace v originále jako celek zachovala, ale možná třeba na ni někdy ve svém bádání narazím.

      Na závěr této publikace věnovali tvůrci několik odstavců tehdejšímu problému, který klub DFC Graslitz z jejich pohledu tížil. Pokusili se poprvé a veřejně vyvrátit před německým národem pro ně velmi osobně vnímanou nespravedlnost, která byla údajně páchána špatně informovanými stranami. Jednalo se o jejich mezinárodní přístup k fotbalu. Jak v publikaci zmínili, jejich fotbalová činnost musela fungovat v rámci mezinárodní fotbalové federace přes ČsAF (Československá asociace fotbalová). Kromě této organizace, byla pak jedinou regionální existující organizací Dělnický tělocvičný a sportovní svaz „ATUS“, se kterým však klub nechtěl být spojován. Tento levicově orientovaný svaz sice pořádal své vlastní soutěže a turnaje ve fotbale, ale nepořádal pravidelná fotbalová mistrovství. 

      Před první světovou válkou, jak se funkcionáři kraslického klubu zmínili, bylo pěstování fotbalu záležitostí studentů, středoškoláků a synů vyšších vrstev, ale určitě ne masovou mobilizací celé populace, jako to bylo v roce 1938. S rozvojem hry a s ní spojenou fyzickou námahou se podle nich fotbal, až na výjimky, dostal do profesionality a mezi dělnickou třídu. Také ale k jejich nelibosti do kruhů státní správy. V důsledku toho se jich údajně dotýkalo, že zájem o fotbal začal obecně upadat i v těch kruzích, které jim dříve poskytovaly finanční podporu.

     V letech 1922, 1926, 1931 a 1934 fotbalovému klubu DFC Graslitz opakovaně hrozilo, že ukončí svoji činnost kvůli nedostatku finančních prostředků. Volba a rozhodování v těchto chudých letech bylo vždy zcela stejné, a mělo pouze dvě možnosti. Buďto nechat klub s jeho úspěšnou minulostí zaniknout, nebo zachovat německý fotbalový klub v jejich rodném městě i v dalších letech. Nakonec se to vždy podařilo zachránit, kdy je zachránili nejen jejich neúnavní a věrní funkcionáři, ale také různí pomocníci, mecenáši a drobní podporovatelé, kteří tak umožnili integraci klubu do tehdejší studentsko-německé komunity. Jak samotní funkcionáři klubu v té době tvrdili, jejich rozhodnutí nebylo motivováno pouze samotným fotbalem. Bylo to prý hlavně z toho důvodu, že před sebou viděli velkou komunitu nadšených mladých lidí, kteří nemigrovali do jiných spolků, ale podporovali svůj klub, německého sportovního ducha, německou loajalitu a kamarádství mezi sebou.

     Když tisk v roce 1938 informoval o integraci Německého fotbalového svazu, předseda DFC Graslitz, pan Josef Friedl z Karlsbadu, který dříve působil jako předseda Župy Západ - Westgau, poprvé uznal, že to byl právě Westgau, kdo byl v bývalém mezinárodním svazu vždy odpůrcem takto nastaveného systému. Přibližně z 61 klubů  Westgau, to byly právě kluby Sparta Karlsbad, Sportbrüder Eger, Deutscher Sportverein Asch a DFC Graslitz, které se jako první zasazovaly, aby se právě německý koncept fotbalu v tomto regionu uchytil.

DFC Graslitz 1938

Zleva: Blechschmidt Rudi, Huebert Johann, König Josef, Ebert Karl, Höfer Georg, Weck Hans, Fischer Johann, Langstein Rudolf, Stark Josef, Bauerfeind Anton, Wurely Ferdinand, Klier Walter