Po tříletém úsilí a před 40 roky se nakonec podařilo v roce 1985 dvorským fotbalistům postoupit do nejvyšší krajské soutěže.

     Co tomu předcházelo? V soutěžním ročníku 1983/1984  byla I. A třída ve znamení Lokomotivy Karlovy Vary. V této krajské soutěži startovalo celkem osm celků z našeho okresu, a tak o místní derby nebyla nouze. Fotbalisté ze Dvorů, kteří stejně jako funkcionáři a diváci toužili po postupu, nesplnili očekávání. Přesto, že se drželi stále v popředí tabulky, tak ale s velkým odstupem od první postupové příčky. Jarní část soutěže jim vůbec nevyšla, a z 11 utkání získali pouze 11 bodů. Komu ale jarní část vyšla náramně, tak to byla Stará Role. Na podzim aspirant na sestup, a na jaře jediná prohra a suverénní vítěz jarní části. Vraťme se teď ale zpět ke Dvorům. Nakonec z toho byl smutek a druhé místo za postupující Lokomotivou Karlovy Vary.

Na fotografii jsou fotbalisti TJ Dvory, kteří skončili na druhém místě.

Ve Dvorech ale nejsou zvyklí fňukat, a tak se dali opět do práce.

     Prakticky tři sezóny se fotbalisté ve Dvorech nacházeli na špici I. A třídy, a v sezóně 1984/1985 se museli postavit čelem ke vzniklé situaci. Odešel jim totiž jeden z jejich nejlepších hráčů Talaš do konkurenční Lokomotivy. Přesto se dvorským podařilo kádr stabilizovat, a k tomu přispěly i výborné výkony obou brankářů Trappa a Cibulky, kteří se tak mohli v brance pravidelně střídat. Všechny zápasy podzimní části sehráli Frank, Janáč, Kocián a Pflanzer. O jeden méně odehráli Jeřábek a Balajti. V týmu hráli také František Talaš, Pavel Bozděch, Nushart, Brom, Petr Bozděch, Havel, Procházka a střídající Dědeček.

     TJ Dvory na podzim prohrály prakticky jediný zápas, a to doma s Cremonou Luby, která byla v té době až na 10. místě tabulky. Se ziskem 16 bodů byli dvorští na prvním místě, kdy v těsném závěsu o bod méně měli fotbalisté z Františkových Lázní. Mužstvo trénoval již dvě sezóny trenér Ladislav Procházka, a podle výsledků bylo zřejmé, že dobře. Tréninková morálka byla bez problémů a tréninkových jednotek se průměrně zúčastňovalo 15 i více hráčů. Jediná kaňka byla snad jen to, že ve Dvorech měli 3 vyloučené hráče, s kterými nemohli od začátku jarních bojů počítat. Nejlepším podzimním střelcem byla Luboš Janáč, který vstřelil 13 branek z 25 vstřelených. Tedy více než polovinu. Nestárnoucí Jula Balajti vstřelil branek pět.

     Po podzimní části se tedy začala rýsovat naděje, že se to napotřetí již podaří a fotbalové dvorská rodina se dočká nejvyšší krajské soutěže. Nakonec se to povedlo, a i když do posledního kola zlobily Františkovy Lázně, a o vítězi rozhodl lepší poměr branek, ve Dvorech se mohlo začít slavit. Minulostí tedy již byly derby zápasy Dvorů s Lokomotivou Karlovy Vary v okrese, a potom v I. A třídě. Současností se stalo, že se tito rivalové potkají i v kraji. Za tu dobu tří let, kdy se Dvory každoročně pokoušeli dostat z I. A třídy, se ustálil funkcionářský kádr v čele s předsedou Trappem. Celé ty tři roky mužstvo trénoval Ladislav Procházka, a ta poslední sezóna byla pro něho i tým psychicky velmi náročná. Pod velkým tlakem se některé zápasy nepovedly podle představ, ale přesto poctivě odráželi útoky dalších týmů v tabulce. Naordinována byla týmu přísná disciplína, o čemž hovoří pouhé dvě žluté karty během jarní části. V týmu se vystřídalo celkem 19 hráčů. Jednalo se o Antoni, Petr a Pavel Bozděch, Cibulka, Brom, Frank, Havel, Jeřábek, Janáč, Kocián, Nuskart, Procházka, Pflanzer, Talaš, Trapp, Štulík a Filip z Ostrova, který odešel na vojnu. Nejvíce branek nastřílel Janáč – 25, nestárnoucí Balajti – 15, a Bozděch – 9.