Kdo nezná minulost svého klubu, těžko pochopí, jak velkou má historii
Zapomenutý fotbal v Karlovarském kraji
Fotbal není jen o výsledcích na světelných tabulích, je o lidech, kteří do něj vložili svou duši. Dnes se nám naskýtá pohled, který zahřeje u srdce každého pravověrného fanouška karlovarského fotbalu. Na jedné fotografii se sešli muži, kteří kdysi na trávníku psali historii a dělali fanouškům Dynama Karlovy Vary nepopsatelnou radost. Na fotografii to byli sice „fotbaloví staříci“, ale v jejich očích stále vidíme tu stejnou vášeň, s jakou kdysi obouvali kopačky.
Když se řekne jméno Honomichl, každému pamětníkovi se vybaví zlatá éra. Antonín a Ladislav Honomichlové byli postrachem soupeřových obran. Antonín, jakožto legendární kanonýr, disponoval instinktem, který se nedá naučit – prostě věděl, kde má stát. Jeho bratr Ladislav mu sekundoval s přehledem a bojovností, která byla pro tým nepostradatelná. Jejich souhra nebyla jen sportovní, byla v ní cítit ta bratrská intuice, díky které Dynamo dokázalo v 50. a 60. letech potrápit i ty největší kluby v zemi.
Doktor Kundrát na trávníku působil s elegancí chirurga, a nebylo to jen zdání, byl totiž mužem dvou světů, které dokázal dokonale propojit. Zatímco v Karlových Varech ho fanoušci uctívali jako skvělého fotbalistu a později uznávaného lékaře, jeho stopa v československém fotbale sahá mnohem dál. Byl to právě on, kdo jako lékař reprezentačního mužstva doprovázel legendární „zlaté hochy“ do Bělehradu v roce 1976. Prožíval na lavičce každý moment onoho slavného vítězství nad západním Německem, staral se o zdraví Panenky, Viktora či Masného a podílel se na tom, že se Československo stalo mistry Evropy. Pro karlovarské Dynamo je obrovskou ctí, že takto významná osobnost spojila svůj život i sportovní kariéru právě s naším městem. Byl důkazem toho, že z drahovického trávníku se dá dojít až na samotný evropský vrchol.
A pak je tu pan Staněk, muž, bez jehož obětavosti a fotbalového umu by mozaika tehdejšího úspěšného týmu nebyla úplná. Byli to právě hráči jako on, kteří tvořili kostru mužstva a na které se diváci na stadionu v Rybářích chodili dívat v tisících. V dobách, kdy se fotbal hrál na škváře nebo těžkém blátě, to byl právě on, kdo nevypustil jediný souboj. Pan Staněk nebyl jen hráčem, byl duší kabiny a jedním z těch, kteří tvořili kostru mužstva po dlouhá léta. Pro fanoušky byl symbolem stability – věděli, že dokud je na hřišti Staněk, Dynamo se o výsledek porve do poslední minuty.
Dnes, když se na tyto čtyři pány díváme, vidíme víc než jen „fotbalové staříky“. Vidíme generaci, která vybudovala tradici, na níž karlovarský fotbal stojí dodnes. Vidíme mistry Evropy, nekompromisní střelce a srdcaře, kteří pro Dynamo dýchali.
Pánové, děkujeme za ty stovky gólů, tisíce vyhraných soubojů a miliony vzpomínek, které jste nám všem darovali!
Děkujeme za ty vzpomínky! Pro nás zůstanete šampiony navždy!
