Když se fotbalová minulost zastaví u zvoničky v Černavě

A právě ono krátké zastavení skutečně stálo za to. Stačilo na chvíli zpomalit, podívat se do starých fotografií a nechat minulost znovu ožít. Díky tomu dnes můžeme připomenout fotbalisty z Černavy, kteří v padesátých letech minulého století reprezentovali svou obec v amatérských soutěžích a psali malé, ale cenné dějiny místního sportu.

Fotbalový tým Černavy ve světlých dresech v pokleku zleva: 

Pomije, Karas, Hildebrand, Starý, Merhaut, Vrba, ???, Pavlovec, Dlab, Šťastný, Durý st., Průša, Surý ml.

Stojící zprava:

Jetenský, Karas

V roce 1954 se v našem okrese hrály soutěže rozdělené do několika úrovní. Nejvýše stál Okresní přebor, následovala Výkonnostní třída a dále skupiny Karlovy Vary, Horní Slavkov, Jáchymov a Nejdek. Soutěžní ročník se tehdy hrál systémem jaro–podzim, který byl pro tehdejší dobu typický.

A jak dokazují dochované tabulky i vzpomínky pamětníků, Sokol Černava si ve skupině Nejdek nevedl vůbec špatně. Mužstvo tvořili hráči, kteří po práci a každodenních povinnostech oblékali dresy, nastupovali na skromných hřištích a s nadšením reprezentovali svou obec. Fotbal tehdy nebyl o penězích ani velkých stadionech — byl především o sounáležitosti, přátelství a hrdosti na místo, kde člověk žije.

Historické fotografie dnes nepřipomínají jen sportovní výsledky. Zachycují tváře lidí, atmosféru doby i obyčejnou radost ze hry. Každý snímek je malým návratem do časů, kdy se vesnický fotbal stal přirozeným centrem společenského života.

A možná právě proto má nápis u černavské zvoničky takovou sílu. Připomíná, že vzpomínat má smysl — nejen na ty, kteří zde žili, ale i na ty, kteří zde zanechali kus svého srdce na fotbalovém hřišti.