Kdo nezná minulost svého klubu, těžko pochopí, jak velkou má historii
ZAPOMENUTÝ FOTBAL - příběhy hráčů, klubů a momentů, na které se nemělo zapomenout
Jen několik týdnů po skončení druhé světové války se do pohraničí vracel nejen běžný život, ale také fotbal. Hřiště, která během okupace často umlkla nebo sloužila jiným účelům, se znovu otevřela českým klubům. Právě v této atmosféře nadšení, úlevy a nového začátku odstartoval v červenci 1945 v rámci Radějovy severozápadočeské župy „Pohár Osvobození“, soutěž určená především klubům z pohraničí.
Pro Karlovy Vary měl turnaj mimořádný význam. Místní Slavia totiž nastoupila ke svému prvnímu oficiálnímu zápasu po válce. Soupeřem byl červenobílý Lužan Žatec a utkání se odehrálo v neděli 29. července 1945 na hřišti v Rybářích pod pivovarem.
Dobové noviny popisovaly zápas téměř slavnostním tónem. Nebylo divu. Po šesti letech nacistické okupace se české kluby znovu vracely na hřiště v pohraničních městech, odkud byl český sport po roce 1938 prakticky vytlačen.
„Vždyť český sportovní klub nastupuje po dlouhých sedmi letech nacistické okupace, která přervala plodný život sportovních nadšenců v pohraničí, opět na hřiště,“ psal tehdejší tisk.
Utkání nezačínalo jen jako obyčejný fotbalový zápas. Pro mnohé obyvatele Karlových Varů představovalo symbol návratu českého života do města osvobozeného teprve před několika měsíci.
Zápas měl výkop v 15.30 hodin a očekávání byla značná. Noviny vyzývaly veřejnost, aby přišla podpořit „činnost našich českých fotbalistů“. Hřiště v Rybářích bylo popisováno jako „velmi pěkně položené na břehu řeky Ohře“.
Slavia nastoupila v sestavě:
Svoboda – Müller, Endyš – Seidl, Hubička, Hoza – Tykal, Wagner, Hampl.
Dalšími hráči, kteří byli pro utkání připraveni, byli Hofman, Majrych, Votruba a Čepelka. Mužstvo vedl poválečný entuziasmus i vědomí, že reprezentuje české Karlovy Vary v historické chvíli.
Podle dochovaných výsledků skončil první poválečný soutěžní zápas Slavie Karlovy Vary vítězstvím 3:2 nad Lužanem Žatec. Výsledek byl součástí širšího programu Poháru Osvobození, do něhož se zapojily kluby z celého severozápadního pohraničí.
Dobový tisk přinesl také další výsledky turnaje:
Pohár Osvobození nebyl jen sportovní soutěží. V létě 1945 představoval důležitý symbol obnovy českého pohraničí. Na tribunách se potkávali lidé, kteří ještě nedávno prožívali konec války, odsun německého obyvatelstva i nejistotu prvních poválečných měsíců.
Fotbal tehdy pomáhal vracet do měst normální život. Každý zápas byl zároveň veřejným potvrzením, že české kluby znovu získaly své místo v regionech, kde před válkou působily v obtížných podmínkách.
Pro Slavii Karlovy Vary se tak vítězství 3:2 stalo nejen úspěšným vstupem do nové soutěže, ale především historickým okamžikem – prvním oficiálním krokem poválečného karlovarského fotbalu.
