Fenomén zvaný cvrnkací kopaná

Princip hry byl geniálně jednoduchý, ale vyžadoval neuvěřitelný cit. Zelené plastové hřiště s bílými čarami bylo poseté malými prohlubněmi. V každé z nich stála figurka fotbalisty upevněná na silné kovové pružině.

Jakmile se těžká ocelová kulička představující míč dokoulela do dolíku k některému z hráčů, přišel ten moment. Prstem jste odtáhli figurku, zamířili a… ping! Správně odhadnout úhel a sílu švihu, aby kulička neskončila mimo hřiště, ale v soupeřově síti, bylo skutečné umění.

Jediný, kdo neměl pružinu, byl brankář. Ten byl napojený na plastové či kovové táhlo vyvedené za branku. Chytání střel vyžadovalo bleskové reflexy – když protihráč pořádně natáhl svého útočníka, rána ocelovou kuličkou dokázala brankáře doslova prostřelit.

Zápasy se většinou odehrávaly na kolenou uprostřed obývacího pokoje nebo na psacím stole. Hra dokázala vyvolat stejné napětí jako skutečné mistrovství světa. Hra měla i svá drobná úskalí, která k ní ale neodmyslitelně patřila:

• Při příliš divokém zápase občas některý z fotbalistů nevydržel emoce a z pružinky ulétl. Výrobce naštěstí do krabice balil i náhradní hráče.
• Pokud střela minula branku a plastové mantinely, ocelová kulička se odrazila od nábytku a zmizela hluboko pod pohovkou. Zápas se pak musel přerušit a nastoupila pátrací četa.

Zatímco mnohé tehdejší podniky po roce 1989 zanikly a jejich produkty odvál čas, tato stolní kopaná ukázala nevídanou houževnatost. Společnost Chemoplast, kterou dnes známe také díky ikonické stavebnici Cheva, tuto hru vyrábí v České republice dodnes.

Pod názvy jako Kopaná Standard nebo Champion si ji můžete koupit i v současnosti. Moderní verze mají sice o něco pestřejší samolepky a design, ale jádro hry zůstalo naprosto identické.

Když dnes tátové a dědečkové vytáhnou tuhle hru ze skříně zabalenou ještě v retro krabici, během několika minut u ní sedí i nejmladší generace. Kouzlo napnuté pružiny totiž prostě nestárne.