Bizár roku 1957 - Když chcete hrát fotbal, ale soupeři raději nepřijedou

Plesná přitom nebyla žádná parta lenochů. Místní nadšenci na koleni vybudovali lyžařský můstek, hokejové hřiště i fotbalový stadion. Jenže místo zasloužené odměny za postup do II. třídy dostali od svazu stopku. A to nejbizarnější mělo teprve přijít.

19 kontumací za jeden podzim. Úroveň? Nula.

Fotbalový podzim roku 1957 na Chebsku nepřipomínal sport, ale spíš administrativní noční můru. Týmy jako Plesná nebo RH Cheb měly prostě smůlu, že byly moc dobré. Soupeři se jich báli natolik, že k zápasům raději vůbec neodcestovali.

Statistika z té doby mluví jasně:

• Jaro: Z 15 plánovaných zápasů se jich reálně odehrálo jen 9.
• Podzim: Absolutní dno. Z 28 zápasů jich 19 skončilo kontumací!

Více než polovina soutěže se vůbec neodehrála. A když už nějaký odvážný soupeř dorazil, schytal brutální debakl – výsledky jako 21:1, 10:0 nebo 7:0 byly na denním pořádku. Diváci v Plesné tak místo napínavých bitev sledovali jen prázdný trávník nebo jednostranné popravy.

Záchranná akce na vlastní pěst

Když kluby viděly, že okresní funkcionáři situaci absolutně nezvládají, vzaly iniciativu do vlastních rukou. Aby se soutěž po skončení jarního kola úplně nezhroutila, přibraly do přeboru další dva oddíly – Spartak Cheb C a Duklu Cheb B.

Jenže ani tato blesková záchranná akce ze strany klubů nestačila. Chaos na okrese byl silnější. Soutěž se sice papírově rozšířila, ale přístup ostatních soupeřů se nezměnil. Kontumace pokračovaly dál a snaha zachránit ligu tak narazila na naprostou ignoranci shora.

Vyhozené peníze a ignorace z vrchu

Celý tenhle amatérismus měl i tvrdé finanční dopady. Jiskra Plesná kvůli zrušeným zápasům přišla o tehdejších 730 Kčs. V době, kdy se každá koruna obracela, šlo o obrovské peníze vyhozené za zbytečný tisk plakátů, propagaci a zmařené cestovní náklady. Fanoušci pochopitelně ztráceli trpělivost a přestávali na fotbal chodit.

Co mohl klub v té době za 730 Kčs mít? Například 280 bochníků chleba, nebo 43 kg masa na klubový guláš, nebo téměř celé nové kolo pro klubového kurýra, nebo 182 litrů benzinu do klubového autobusu.

Kluby přitom samy nabízely rozumné krizové řešení. Navrhovaly spojit zbývající fungující týmy (Plesná, RH Cheb B, Dukla Mariánské Lázně, Dukla Drmoul a Spartak Bohatice) do jedné uzavřené ligy. Klidně bez nároku na postup, hlavně když se bude hrát. Reakce okresního svazu? Naprostá ignorace a ticho.

Hlas lidu: Takhle se fotbal nedělá

„Říká se, že hlas lidu je hlas boží,“ komentoval tehdy situaci naštvaný šéf pleseňské tělovýchovy Zdeněk Votýpka. „Ale to, co si dnes naši lidi povídají o okresním přeboru a lidech, co ho vedou, by si žádný funkcionář za rámeček nedal.“

Příběh z roku 1957 ukazuje, že sportovní bafuňáři dokážou spolehlivě zničit i to největší nadšení. Plesná i Cheb chtěly jediné – hrát férový fotbal. Místo toho dostaly lekci z úřednické neschopnosti, která tehdejší chebský fotbal poslala na dlouhou dobu k zemi.