Fotbal, který nezmizel. Jen se na něj zapomnělo.
ZAPOMENUTÝ FOTBAL - Každé hřiště mělo své hrdiny. Jejich příběhy stojí za připomenutí.
Příběh fotbalisty jménem Heiner Kugler začínal v rodině otce a matky Marie Ledererové tajemstvím. O jeho úplně prvních krůčcích s míčem u nohy se totiž nedochovaly žádné záznamy. Ví se jen to, že fotbalový talent v něm dřímal obrovský. Když mu bylo jednadvacet let, opustil zapadlý klub DFC Franzensbad (Františkovy Lázně) a zamířil do tehdy ambiciózního prvoligového celku Teplitzer FK.
Stačilo pár měsíců v prvoligovém Teplitzer FK a z neznámého mladíka se stal v sezóně 1935/1936 obávaný kanonýr. Ve své první ligové sezóně nasázel v 16 zápasech neuvěřitelných 9 gólů a dotáhl to až do reprezentace. V dubnu 1938 si po boku klubového parťáka Heinricha Schaffera zahrál v Basileji proti Švýcarům.
Kugler v reprezentačním dresu v Basileji pátý zleva
Pak ale zasáhly dějiny a modrobílý teplický dres vystřídala černočervená kombinace tehdejšího německého hegemona Dresdner SC. Právě v Drážďanech se z Heinera a Schaffera staly hvězdy první velikosti. Zatímco Evropu už pohlcovala druhá světová válka, v saské metropoli se díky specifické poloze dál hrál špičkový fotbal. Městu se přezdívalo „říšský protiletecký kryt“ a pro fotbalisty DSC platila zvláštní pravidla.
Nad týmem totiž držel ochrannou ruku vlivný muž – velitel města a generálporučík Karl Mehnert. Ten své klíčové hráče rafinovaně maskoval před povolávacími rozkazy a chránil je před jistou smrtí na frontě. Motivace hráčů byla jasná „Dokud budeme vyhrávat, generál nás na bojiště nepošle“. Všechno ale muselo probíhat v naprosté tajnosti, protože nacistický režim trestal jakékoliv náznaky vyhýbání se armádě smrtí. Heiner a jeho tým pod tímto obrovským tlakem excelovali. V letech 1940 až 1944 čtyřikrát ovládli Gauligu Sachsen a dvakrát domů přivezli prestižní Tschammerův pohár. Heiner si během této zlaté éry pouze na moment odskočil do Fortuny Düsseldorf, ale srdce ho táhlo zpět.
