Děpoltovická kronika. Fotbalový příběh, který se předává z generace na generaci

Někdy stačí otevřít starou kroniku, otočit několik zažloutlých stránek a člověk se rázem ocitne v době, kdy se fotbal hrál s úplně jiným nadšením, než jaké známe dnes. Na hřištích se scházeli kamarádi, sousedé a lidé, kteří měli společnou vášeň. Výsledky se zapisovaly do kronik, fotografie se pečlivě ukládaly a každé vítězství, stejně jako každá porážka, se stávaly součástí klubových vzpomínek.

Právě takový příběh se po desetiletí píše v Děpoltovicích.

V roce 2021 jsem si díky svolení fotbalového klubu a velmi vstřícnému a milému jednání na Obecním úřadě v Děpoltovicích mohl prolistovat jedinečnou Kroniku kopané v Děpoltovicích. Už tehdy jsem si uvědomoval, že přede mnou neleží obyčejná kniha, ale nesmírně cenné svědectví o životě jedné obce a její fotbalové historie. Po pěti letech nadešel čas, abych vás na stránkách Zapomenutého fotbalu opět seznámil s historií tohoto hrdého fotbalového klubu.

A tentokrát se vydáme opravdu hluboko do minulosti.

Podle dochovaných archivních záznamů byl sportovní klub SK Děpoltovice přihlášen k datu 30. října 1947. Jenže fotbal se v obci hrál již dříve. Dochovaná novinová zpráva totiž uvádí, že první mistrovské utkání proti SK Doubí se odehrálo již 3. května 1946. Děpoltovičtí tehdy nastupovali v sestavě, ve které se objevovala jména Hampl, Doly, Víšek či Zmrzlík. Právě tito hráči patřili k těm, kteří stáli u prvních poválečných fotbalových krůčků v obci. V květnu 1947 se hrála rozřazovací soutěž III. třídy. Děpoltovičtí fotbalisté byli zařazeni do nejdecké skupiny, kde se potkávali s dalšími mužstvy z okolí, například s Božičany. Vedle nejdecké skupiny existovala také skupina podbořanská a kadaňská.

Fotbal se tehdy rozvíjel v celém regionu. Kluby se postupně začleňovaly do soutěží a hledaly své místo v nově organizovaném poválečném sportovním životě. V roce 1949 se vedení děpoltovického mužstva ujali pánové Ulmona a Kačírka z Karlových Varů. Společně s dalšími členy družstva se jim podařilo upravit hřiště. Bylo to období, kdy se místní kopaná začala postupně stabilizovat a získávala stále pevnější místo v životě obce.

Rok 1950 však přinesl změny. V rámci tehdejší reorganizace došlo k zásahům do klubové struktury a název SK se začal měnit. Přes všechny administrativní proměny však fotbal v Děpoltovicích pokračoval.

Rok 1953 znamenal pro děpoltovickou kopanou další komplikaci. Činnost klubu byla přerušena a fotbal se ocitl v nejistotě. Naštěstí se našli lidé, kteří nechtěli připustit, aby jejich oblíbený sport z obce zmizel. Na podzim roku 1953 vznikl nový oddíl TJ Sokol Děpoltovice. Mezi zakladateli byli Václav Hubálek, Josef Janda, Václav Urban, Stanislav Motl a další nadšenci, kteří se rozhodli navázat na předchozí činnost. Jejich úsilí přineslo ovoce. Děpoltovický fotbal se znovu rozběhl a mužstvo se postupně zařazovalo do okresních soutěží. V ročníku 1959/60 se Děpoltovice objevily ve III. třídě. Podle dochovaných záznamů se zde umístily na třetím místě. Byl to další důležitý okamžik v historii klubu. Fotbal se v obci opět hrál pravidelně a mužstvo mělo své místo v soutěžním systému.

V šedesátých letech se děpoltovická kopaná opírala především o místní hráče a nadšení lidí, kteří byli ochotni věnovat klubu svůj volný čas. V roce 1965 se děpoltovičtí fotbalisté zúčastnili turnaje, při němž se utkali s dalšími mužstvy. V té době se na hřišti objevovala řada hráčů, kteří se postupně stávali součástí klubové historie. Dochované záznamy připomínají také další jména, která se v průběhu let objevovala v děpoltovickém mužstvu. Byli to například Rajda, Skorkovánek, Janda, Šesták, Pleva, Ivan, Kos, Hnízdil, Juránek, Šmíd, Veselka, Wais, Prchal, Buriánek, Čech, Stroh, Krupinec, Kosík, J. Mile, Kohubek, Čelovský, Lukáš či Rejda. Za těmito jmény se skrývají konkrétní lidé, jejichž fotbalové osudy by dnes možná upadly v zapomnění, nebýt pečlivých zápisů v kronice.

A právě v tom spočívá její největší hodnota.

V roce 1967 byly v Děpoltovicích postaveny nové kovové branka, kabina a provedena celková úprava hřiště. Klub se snažil vytvořit lepší podmínky pro hráče a připravoval se na další období. Jenže fotbalový život není vždycky jen o budování a vítězstvích.

V roce 1970 došlo k další těžké ráně. Družstvo bylo pro nedostatek hráčů rozpuštěno. Fotbalové hřiště, které ještě nedávno ožívalo zápasy a diváckým povzbuzováním, zůstalo bez soutěžního mužstva. Zdálo se, že místní kopaná se stane jen vzpomínkou na časy, kdy se v obci hrálo. Jenže příběhy místních fotbalových klubů mají jednu společnou vlastnost. Vždycky se najde někdo, kdo se nechce smířit s tím, že by měl fotbal definitivně skončit.

V roce 1973 se děpoltovický fotbal znovu přihlásil do III. třídy. Návrat nebyl jednoduchý, ale mužstvo se postupně dostávalo do tempa. V ročníku 1973/74 skončily Děpoltovice na druhém místě III. třídy. To byl velmi dobrý výsledek a zároveň příslib do dalších sezon. V roce 1976 se fotbalisté dočkali postupu do okresního přeboru. Vypadalo to, že se klub konečně vrací mezi silnější mužstva okresu. Jenže ročník 1976/77 přinesl další komplikace. Kronika zaznamenává, že soutěž nebyla dokončena a klub se opět potýkal s nedostatkem hráčů. Soutěžní činnost se postupně zastavila a děpoltovický fotbal se znovu ocitl na rozcestí.

Bylo to období, kdy se ukazovalo, jak obtížné je udržet fotbalový klub v menší obci. Nestačí mít hřiště, branky a kabiny. Je potřeba mít především hráče, kteří jsou ochotni za klub nastupovat.

Další významný okamžik přišel v roce 1986. Děpoltovice zahájily novou činnost pod patronací místní SST Děpoltovice. Tato organizace zapůjčila jednotě vůz pro přepravu hráčů na mistrovská utkání. Hráči tak mohli využívat lepší podmínky pro cestování a klub se mohl znovu soustředit na sportovní činnost. V roce 1987 se Děpoltovice radovaly z druhého místa v okresní soutěži. Mužstvo se postupně doplňovalo o nové hráče a v kronice se začala objevovat další generace fotbalistů. Mezi nimi byli například Bicaník, Getko M., Getko T., Pospěch, Hnízdil P., Musil, Čech R., Chlumský, Kubík, Šusner, Baumgartl, Mošnička, Moravec, Kos a další.

V roce 1991/92 se do mužstva připojil také pan Pavlovič, který rychle převzal úlohu děpoltovického střelce. Právě v této době se začala psát další kapitola klubové historie.

Největší popularity v novodobé historii se klub podle kroniky těšil na jaře 1995. Mužstvo se dokázalo prosadit a fotbalové dění v obci znovu přitahovalo pozornost. V ročnících 1995/96 a 1996/97 se děpoltovický fotbal dostal do období, na které se v kronice vzpomíná jako na jednu z nejzajímavějších etap novodobé historie. Postupně se však začala projevovat generační obměna. V ročníku 1998/99 skončily Děpoltovice na třetím místě III. třídy. V následující sezoně se mužstvo snažilo navázat na předchozí výsledky, ale do popředí se stále více dostávaly otázky spojené s novou generací hráčů.

Kronika v tomto období zachycuje nejen výsledky, ale také proměny mužstva a snahu udržet děpoltovický fotbal při životě.

V březnu roku 2008 došlo ke změně ve vedení TJ Děpoltovice. Dlouholetého předsedu Václava Hnízdila vystřídal Milan Skoupý. Místní fotbal se postupně začal znovu rozvíjet. Do mužstva přicházeli mladší hráči a klub se snažil navázat na předchozí úspěchy. V prvním soutěžním ročníku 2008/09 se děpoltovičtí mladíci umístili na krásném pátém místě. Šance na postup do okresního přeboru se jim však rozplynula až v samotném závěru soutěže. Bylo to další období, kdy se ukázalo, že fotbal v obci má stále své místo a že se dokáže opřít o nové generace hráčů. V ročníku 2013/14 se klub dočkal dalšího výrazného úspěchu. V okresní soutěži obsadily druhé místo a v následujících letech se jim podařilo udržet fotbalovou činnost. Od roku 2016 byly v Děpoltovicích dva oddíly mužů. Hráčská členská základna čítá 37 členů.

A tak se příběh, který začal v poválečných letech, psal dál.

Když jsem v roce 2021 poprvé prolistoval Kroniku kopané v Děpoltovicích, uvědomil jsem si, že její hodnota je mnohem větší než jen soubor výsledků a tabulek.

Autorem a zakladatelem kroniky byl pan Josef Janda. Přesné datum jejího vzniku se bohužel nepodařilo jednoznačně určit, ale podle dochovaných informací začal kroniku sepisovat někdy kolem roku 1970. Její první část vznikala pod patronátem Tomáše Vítů, který se později přesunul do rezervy v Nejdku. Kniha následně přešla do rukou Václava Hnízdila.

Kronika obsahuje téměř všechny výsledky Děpoltovic v mistrovských soutěžích, včetně velkého množství zajímavých zápisů, fotografií a článků. Nechybí ani informace o hráčích, trenérech a přátelských utkáních. Díky těmto záznamům se můžeme vrátit do dob, kdy se fotbal hrál především pro radost, přátelství a lásku ke klubu.

Zajímavostí je, že kronika byla předána na Obecní úřad v Děpoltovicích dne 30. června 2001. Tím se její původní zápisy uzavřely a další ročníky už v ní chyběly. V roce 2008 se objevila snaha kroniku znovu doplnit a pokračovat v jejím vedení. Přestože se nepodařilo zachytit všechny následující ročníky, její význam zůstává mimořádný. Kronika je totiž mnohem víc než jen historický dokument. Je to svědectví o lidech, kteří se rozhodli věnovat svůj čas, energii a srdce fotbalu.

A právě takové příběhy jsou tím, co na Zapomenutém fotbalu hledám.

Děpoltovická kopaná prošla mnoha změnami. Zažila období rozkvětu i chvíle, kdy se zdálo, že její činnost definitivně skončí. Přesto se vždy našli lidé, kteří se snažili klub udržet při životě. Od prvních poválečných zápasů přes přerušení činnosti v roce 1970, návrat v roce 1973, postup do okresního přeboru v roce 1976, až po novodobou historii po roce 2008.

To všechno jsou kapitoly jednoho příběhu.

Příběhu lidí, kteří se scházeli na hřišti, hráli za svou obec a vytvářeli vzpomínky, které dnes můžeme díky kronice znovu oživovat. A tak se po pěti letech znovu vracím k děpoltovickému fotbalu. S úctou k těm, kteří jej zakládali, hráli, vedli a především jej nikdy nepřestali mít rádi. Protože fotbalové vzpomínky nezanikají. Jen čekají, až je někdo třeba znovu otevře.

 

Fotografie č.1 Fotbalisté z Děpoltovic z roku 1960

Stojící zleva: Miller, Janda, Koubek, Škorvánek, Pleva, Buriánek

Stojící zprava: Rejda, Kos V., Čech, Čelovský, Lukáč

 

Fotografie č.2 Fotbalisté z Děpoltovic z roku 1960

Stojící zleva: Wais, Škorvánek, Kos J., Bachura, Rejda, Lukáč

Klečící zleva: Janda, Ivan, Čech A., Hnízdil J.

 

Fotografie č.3 Fotbalisté z Děpoltovic

Stojící zleva: Kobes, Buriánek, Kos, Čábela, Winštejn, Kolitsch A.

Klečící zleva Hnízdil V, Hnízdil J.

 

Fotografie č.4 Děpoltovičtí fanoušci z roku 1973

Ulman W., Paur O., Kos J., Janda J., Buriánek, Kolitsch A.

 

Fotografie č.5 Fotbalisté z Děpoltovic z roku 1966

 

Fotografie č.6 Fotbalisté z Děpoltovic z roku 1966

Stojící zleva: Franěk, Miška, Dorňák, Vejvoda, Winštejn, Kobes

Klečící zleva: Dost, Geťko M., Štýrsdký, Buriánek, Čermák

 

Fotografie č.7 Fotbalisté z Děpoltovic z roku 1967

Stojící zleva: Kobes, Buriánek, Winštejn, Froněk, Mráček, Šindlar M., Dost

Klečící zleva: Štýrský, Kosík, Kokštein, Geťko, Červený, Nezdoba

 

Fotografie č.8 Fotbalisté z Děpoltovic z roku 1970

Stojící zleva: Šindlar M., Kolitsch K., Nezdoba, Vítek, Harazim, Geťko M.

Klečící zleva: Štýrský, Hnízdil V., Kosík, Dost W.