Fotbal, který nezmizel. Jen se na něj zapomnělo.
ZAPOMENUTÝ FOTBAL - Každé hřiště mělo své hrdiny. Jejich příběhy stojí za připomenutí.
Od prvních zmínek v německém sportovním tisku přes poválečné začátky až po mistrovské soutěže. Fotbal v Házlově má za sebou příběh, jehož jednotlivé kapitoly se dodnes ukrývají ve starých novinách a historických dokumentech.
První zmínky o fotbale v Házlově se mi podařilo vypátrat už v roce 1921. Zatím nemám ambice sestavit kompletní historii tohoto klubu, ale o to větší radost mám, že Házlov nepatří mezi ty, které navždy zmizely z fotbalové mapy našeho regionu.
Při pátrání po minulosti našeho regionálního fotbalu se občas podaří objevit příběhy, které by jinak zůstaly zapomenuty. A právě takové malé historické střípky nám mohou postupně poskládat obraz toho, jak se fotbal v jednotlivých obcích našeho kraje vyvíjel.
Pojďme se společně podívat na některé z nich.
Fotbalové začátky Házlova sahají přinejmenším do období první republiky. Už v roce 1921 se v německém sportovním tisku Allgemeines Sport-Blatt objevuje zmínka o fotbalovém klubu DSV Haslau.
Pro dnešního čtenáře jde možná jen o krátké nezajímavé sdělení. Pro někoho, kdo se snaží odkrývat historii regionálního fotbalu, je to však důležitá stopa. Dokládá totiž, že fotbal měl v Házlově své místo už před více než sto lety.
Další zajímavé zprávy přicházejí ze září 1931. Tehdy byl mezi členy ČSAF přijat klub DSK Haslau. A netrvalo dlouho, než se jeho jméno objevilo také ve výsledkových zprávách.
V září téhož roku se Házlov utkal s DSV Asch, tedy mužstvem z Aše. Výsledek? Pro Házlov bohužel velmi krutý. Utkání skončilo porážkou 2:13, přičemž už v poločase prohrával 1:4.
Ani další střetnutí s tímto soupeřem nepřineslo Házlovu radost. DSV Asch zvítězil tentokrát 10:4.
Dvě vysoké porážky s ašským mužstvem nám sice mnoho neprozrazují o tehdejší síle Házlova, ale přesto jsou cenným dokladem toho, že se zdejší klub pravidelně střetával s dalšími kvalitními fotbalovými týmy v regionu.
V říjnu 1933 se pak DSK Haslau ze seznamu ČSAF odhlásil. Jaké byly přesné důvody tohoto kroku a jak se následně vyvíjel klubový život, to zatím zůstává otevřenou otázkou.
Znovuzrození fotbalu po válce
Poválečné období přineslo do pohraničí nové poměry a také nové začátky. Fotbal se postupně vracel na hřiště a vznikaly či obnovovaly se sportovní oddíly, které se snažily navázat na předválečnou tradici.
V září 1945 se v Házlově odehrálo první fotbalové utkání nově založeného klubu SK Házlov. Soupeřem mu byla místní vojenská posádka.
Zápas skončil nerozhodně 2:2 a za domácí mužstvo se o oba góly postaral Calta. Za vojenskou jedenáctku skórovali Hurt a Smazal.
Právě taková utkání představovala důležitou součást poválečného fotbalového života. Nešlo pouze o výsledek. Fotbal pomáhal znovu spojovat lidi, vytvářet nové vztahy a vracet sport do míst, která prošla složitým obdobím.
Házlov se následně zapojil do organizovaných soutěží, které měly v poválečném pohraničí poněkud odlišnou podobu než v tradičních fotbalových oblastech.
Západočeská župa fotbalová se snažila podchytit všechny sportovní spolky v pohraničí, které hrály fotbal. Jedním z výsledků této snahy bylo uspořádání okrskového mistrovství, jehož ročník odstartoval 9. června 1946.
Soutěž byla rozdělena na okrsky. V chebském a falknovském okrsku se zúčastnilo celkem 25 mužstev a hrálo se výjimečně jednokolovým systémem. Vítězové jednotlivých skupin měli možnost postoupit do vyšší třídy.
Házlov se v rámci své chebské skupiny střetl s mužstvy Kynšperka, Aše, Schönbachu, Plesné a Železničářů Aš.
Už samotný seznam soupeřů připomíná, jak pestrý byl tehdejší fotbalový život v našem regionu. Na jednom hřišti se potkávaly kluby z různých obcí, jejichž fotbalové příběhy dnes často známe jen díky několika dochovaným novinovým zprávám.
Podzimní část roku 1946 přinesla další pokračování okrskových soutěží. Chebský okrsek zahájil své zápasy 15. září a Házlov se postupně střetával s následujícími soupeři:
Z dochovaných zpráv je patrné, že se fotbal v Házlově postupně začleňoval do organizované soutěžní struktury a že klub měl své pevné místo mezi ostatními mužstvy chebského regionu.
V listopadu 1946 vzala Západočeská župa na vědomí nově zvolené činovníky házlovského klubu. Předsedou se stal Jan Holzknecht a funkci sekretáře převzal Stanislav Žirovnický. Za každým fotbalovým klubem se totiž skrývají nejen hráči a jejich výsledky, ale také lidé, kteří se starají o jeho chod. Bez jejich práce by nebylo možné organizovat zápasy, přihlašovat mužstvo do soutěží ani udržovat klub při životě. A právě jména Holzknechta a Žirovnického patří mezi ta, která se díky dochovaným dokumentům podařilo spojit s poválečnými začátky házlovského fotbalu.
Zajímavou zprávou je také účast házlovských zástupců na školení technických vedoucích a kapitánů dorostu. To se uskutečnilo ve středu 15. ledna 1947 ve výcvikovém středisku v Chebu, konkrétně ve škole v Montgomeryho ulici.
I tento drobný záznam naznačuje, že se tehdejší fotbalové vedení snažilo vedle mužského fotbalu věnovat pozornost také mladším hráčům.
Rok 1947 přinesl Házlovu účast v chebském okrsku, kde se mužstvo nakonec umístilo na sedmém místě.
Bilance soutěže byla následující:
Házlov tak zakončil tento soutěžní ročník se záporným skóre, ale přesto se mu podařilo pětkrát zvítězit. Vzhledem k tehdejším podmínkám a poválečné obnově fotbalu jde o další zajímavý střípek z historie klubu.
Kompletní tabulku III. třídy ašského oddělení z roku 1949 přikládám k článku, aby si čtenáři mohli udělat vlastní představu o tehdejším rozložení sil. Pro zajímavost uvádím, že v této soutěži existovalo také oddělení Nejdek, oddělení Podbořany, oddělení Mariánské Lázně, oddělení Kadaň, oddělení Karlovy Vary, oddělení Loket a oddělení Sokolov. Předkládám také konečné tabulky jednotlivých oddělení z roku 1949, aby si mohl čtenář udělat obrázek, jaké fotbalové kluby soutěž hrály.
Fotbal samozřejmě nebyl ani v této době pouze o radosti z vítězství. Občas přinesl také disciplinární problémy.
Dne 17. srpna 1948 rozhodla trestní komise o potrestání Stanislava Žirovnického. Důvodem byla urážka rozhodčího, za kterou nesměl po dobu čtyř týdnů vykonávat svoji funkci. Trest se nevyhnul ani samotnému klubu. Sokol Házlov obdržel pokutu 50 Kčs, která měla být zaslána ve prospěch dorosteneckého fondu.
Je to drobná, ale výmluvná zpráva. Dokládá, že fotbalové emoce, spory s rozhodčími a disciplinární řízení provázely regionální kopanou už před mnoha desetiletími.
Další změna přišla v říjnu 1948. Fotbalový klub SK Házlov tehdy oznámil sloučení se Sokolem a přijetí nového názvu Sokol SK Házlov. Tím se uzavřela jedna z dalších kapitol poválečného vývoje házlovského fotbalu. Klub se postupně přizpůsoboval novému organizačnímu uspořádání československého sportu a pokračoval ve své činnosti.
Následující rok však přinesl další komplikace.
V roce 1949 nebylo Sokolu Házlov vyhověno s žádostí o zařazení do mistrovské soutěže Karlovarského kraje. Přesto se nakonec podařilo najít řešení. Sokol Házlov byl přijat do mistrovských soutěží, přesněji do oddělení Aš, kde zaujal místo po vyškrtnutém Sokolu Krásná. Zařazení proběhlo podle podmínek, které byly házlovskému oddílu předem sděleny.
I tato zpráva připomíná, že účast v soutěžích nebyla v tehdejší době samozřejmostí. O zařazení mužstev rozhodovaly organizační struktury, jejichž pravidla se v poválečných letech postupně měnila.
Tohle je zatím jen malý výřez z historie fotbalu v Házlově. Několik novinových zpráv, výsledků, jmen a rozhodnutí, která by sama o sobě možná působila nenápadně. Když se však jednotlivé střípky spojí, začnou vyprávět příběh o Házlovském fotbalu, který prošel předválečným obdobím, poválečnou obnovou i dalšími proměnami.
A právě proto má smysl se k těmto starým záznamům vracet.
Nemusíme vždy znát úplně všechno. Někdy stačí objevit několik zapomenutých řádků, které nám připomenou, že za každým klubem stojí lidé, jejich práce, radosti i zklamání.
Házlov je jedním z těch míst, kde fotbalová historie nezůstala pouze vzpomínkou. Klub žije dál a jeho příběh se píše i dnes.
A já se budu těšit, že se při dalším pátrání podaří objevit zase nějaký další střípek, který nám pomůže jeho minulost lépe poznat.
Protože i malé fotbalové příběhy jsou součástí velké historie našeho regionu.
