máte dotaz na náš klub
15.11.2026
Autor: Jaroslav Hladík

Roman Kukleta - cesta fotbalisty, který přivezl stříbro z mistrovství Evropy

Roman Kukleta - cesta fotbalisty, který přivezl stříbro z mistrovství Evropy

Roman Kukleta patřil k výrazným fotbalovým talentům své generace. Jeho fotbalová kariéra začala v brněnském regionu, pokračovala přes mládežnické reprezentační výběry a Zbrojovku Brno až do nejvyšší československé soutěže. Ještě před svým příchodem do západočeského Chebu stihl získat titul dorosteneckého mistra a především stříbrnou medaili z evropského šampionátu v Anglii. Právě Cheb a následně Aš se pak staly zajímavou, byť poněkud komplikovanou kapitolou jeho fotbalového života.

Roman Kukleta začal s fotbalem jako šestiletý chlapec v TJ Sokol Řícmanice. V dvanácti letech zamířil do TJ Zetor Brno, kde prošel také dorosteneckými kategoriemi. Jeho talent se začal výrazněji projevovat už v mladém věku. V sezoně 1980/1981, kdy mu ještě nebylo ani sedmnáct let, debutoval mezi muži ve třetí nejvyšší soutěži.

V roce 1981 si ho vyhlédla brněnská Zbrojovka. V následující sezoně 1981/1982 se s ní radoval z titulu dorosteneckého mistra Československa a současně se dostal do reprezentačního výběru do 17 let.

Jeho kariéra měla velmi rychlý vzestup. Do A-mužstva Zbrojovky Brno ho postupně zapracoval trenér Karel Brückner. Na jaře 1983 si připsal první tři ligové starty v nejvyšší soutěži. V té době už patřil mezi mladé fotbalisty, se kterými se do budoucna počítalo.

Jedním z největších úspěchů Kukletovy mládežnické kariéry byla účast na evropském šampionátu v Anglii v roce 1983. V reprezentačním mužstvu Československa do 19 let se podílel na postupu až do finále, kde československý výběr podlehl Francii 0:1. Z Anglie si tak přivezl stříbrnou medaili a ocenění, které rozhodně nebylo běžnou záležitostí. Pro mladého fotbalistu šlo o mimořádný úspěch a potvrzení jeho talentu na mezinárodní úrovni. Zajímavostí je, že Kukleta měl medaili uloženou v sametové krabičce se zlatým logem UEFA. Sotva ji stačil uložit, po výběrech do Dukel a RH, už balil kufry a čekala ho další zásadní změna.

Po reprezentačním úspěchu a prvních ligových startech za Zbrojovku přišel přesun do vojenského fotbalu. Kukleta prošel vojenským výběrem, v němž se rozhodovalo o jeho dalším působišti, a nakonec zamířil do RH Cheb.

V Chebu se tehdy hrála nejvyšší československá soutěž. Pro mladého útočníka to byla další možnost prosadit se mezi zkušenějšími fotbalisty a pokračovat v prvoligové kariéře.

První rok však nebyl jednoduchý. Kukleta pend­loval mezi Chebem a Sušicí. Pravděpodobně si příliš nepadl do oka s trenérem Jiřím Lopatou, a tak většinu času nastupoval za RH Sušice, která v podstatě fungovala jako filiálka prvoligového Chebu. Místo pravidelného hraní nejvyšší soutěže tak absolvoval převážně divizní zápasy.

Situace se změnila až ve druhém roce. Roman se vrátil do chebského mužstva a pod vedením trenéra Dušana Uhrina staršího začal pravidelně nastupovat v první lize. Zdálo se, že se jeho postavení v mužstvu konečně stabilizuje.

Kukletovo působení v Chebu však poznamenala vojenská služba a kázeňské problémy. Dopustil se vojenského přestupku a následoval trest. Musel si sbalit polní výstroj i fotbalové kopačky a odejít do Aše, kde tehdy působilo chebské B-mužstvo. V sezóně 1984/1985 si totiž mohla ligová mužstva zřídit juniorky, tedy jakési B týmy pro hráče do 23 let. Tyto B týmy mohli doplňovat hráči z A týmu, kteří v tom daném ročníku neodehráli více jak 4 ligová utkání. Takové týmy byly zařazeny do divizí a ty se tak rozšířili na 16 týmů. V Chebu byla ale velký problém s fotbalovými hřišti nejen pro zápasy, ale i pro tréninkový proces. Po domluvě s fotbalovým klubem v Aši tak našel B tým svůj azyl na hřišti místní Jiskry. Tím logicky skončila spolupráce s RH Sušice, která také hrála divizi a předtím byla prakticky záložním týmem RH Cheb. Pro úplnost v příloze přikládám konečnou tabulku divizního ročníku 1984/1985, z které je zřejmé, že B tým RH Cheb v té době hrál výborný fotbal.

Jeho chebská kapitola se tedy poněkud nečekaně přesunula do Aše. Z prvoligového prostředí se ocitl v rezervním mužstvu, přestože měl za sebou zkušenosti z nejvyšší soutěže i stříbrnou medaili z evropského šampionátu.

Na vojně v Chebu navíc neměl jednoduchou pozici ani kvůli silné konkurenci. Přednost často dostávali kmenoví hráči, kteří měli službu u hraničářů podepsanou. Konkurence byla podle opravdu mimořádná. V souvislosti s chebským mužstvem jsou v té době zmiňováni například Drulák, Šiva, Pokluda, Skuhravý a Knoflíček. Právě tato jména dobře dokreslují tehdejší fotbalové prostředí v Chebu a náročnost prosazení se v mužstvu. Kukleta přitom rozhodně nebyl nezkušeným hráčem. Už v mladém věku měl za sebou reprezentační úspěch a první prvoligové zápasy.

Ani období vojenské služby a působení v chebském fotbalovém prostředí neznamenalo konec jeho reprezentační dráhy. Stihnul připsat osm startů za československou reprezentaci do 21 let, všechny v roce 1984. První zápas v dresu takzvaných „vlčat“ odehrál 27. března 1984 v Mostě proti výběru NDR. Československo zvítězilo 3:2. Poslední juniorské reprezentační utkání absolvoval 28. října 1984 v polské Nowé Rudě proti domácímu mužstvu, kterému československý výběr podlehl 0:1.

Příběh Romana Kuklety je důkazem toho, jak pestrá a někdy nepředvídatelná dokázala být kariéra fotbalisty v tehdejším československém fotbale.

Západočeská etapa tak byla důležitou součástí cesty hráče, který se později stal jednou z výrazných osobností československého ligového fotbalu. Cheb, Aš a Sušice možná nebyly nejzářivějšími zastávkami jeho kariéry, ale rozhodně patří do příběhu Romana Kuklety.

 

Jiří Feureisl: Vary v srdci, svět v nohách
Antonín Honomichl: Fotbalový ratíř z Karlových Varů
Jaromír Vydra: V srdci Slavia, v brance Vydra

Partneři